Krajina bez velkých býložravců je nepřirozená, vysvětluje odborník na ochranu krajiny Jirků

30. březen 2016
Studio Leonardo

Ve kterém regionu České republiky se nejlépe daří realizovat návrat velkých savců do divoké přírody? A jak s nimi souvisí snaha ponechat část krajiny v přirozeném stavu?

„Prozatím se to nejvíce daří ve středních Čechách,“ řekl ve Studiu Leonardo odborník na tvorbu a ochranu krajiny Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR.

K vytvoření stáda exmoorských pony došlo dík šťastné shodě okolností, dodal expert. „Je zde opuštěný vojenský prostor v Milovicích, je to blízko Prahy, a tyto aktivity se těší podpoře kraje.“

Pokud ale usilujeme o udržení krajiny v přirozeném stavu, proč do ní umisťovat zrovna velké savce? „Je dobré si uvědomit, že současná situace, kdy velcí savci v krajině chybí, je nepřirozená,“ vysvětlil Jirků.

Podle něj v dobách ledových i meziledových žily nejen na celé severní polokouli obrovské populace velkých zvířat.

„A v druhé polovině 20. století, kdy z krajiny vymizely i domácí zvířata jako skot, koně, ovce atd., byla velká zvířata z krajiny definitivně odstraněna. Několik desítek let bez nich je vlastně stavem nepřirozeným.“

Čtěte také

Odborníci na krajinu se proto snaží o nápodobu stavu, v němž krajina byla právě návratem stejných nebo podobných druhů velkých býložravců.

„Rozdíl je ale v tom, že dnešní vracená zvířata nemají úplnou volnost pohybu, vždy žijí v kontrolovaných podmínkách, jako v případě vysazení divokých koní,“ dodal Jirků.

Jak konkrétně velcí savci při údržbě krajiny pomáhají? „Spásají dominantní a expanzivní vysokostébelné trávy, které za normálních okolností každou louku během několika let přerostou.“

Ovce, které jsou nejčastěji používány pro spásání, se právě těmto druhům vyhýbají, upozornil expert.

Spásáním vysokých travin vznikne místo pro různé květnaté, nektaronosné a živné byliny. „Bez velkých zvířat, hospodaření a bez živlů, jako třeba požárů, taková krajina pomalu spěje k lesu.“

I v lesích je ale třeba udržovat tzv. mezernatou strukturu porostu,“ vysvětlil biolog. „Ve chvíli, kdy se les úplně zapojí, tak dojde k tomu, že některé dřeviny nejsou schopné vyrůst do běžné velikosti.“

„Například dub, aby ho nepřerostly jiné dřeviny, potřebuje mezernatý porost, kde je spousta místa, proředěný podrost keřový a bylinný, a právě toto jsou schopna velká zvířata udržovat,“ chválil prospěšnost návratu velkých býložravců do krajiny Miloslav Jirků.

Hostem Studia Leonardo byl odborník na tvorbu a ochranu krajiny Miloslav Jirků z Biologického centra AV ČR. Pořad připravila Terezie Jirásková, moderuje Jan Bumba.

autoři: Terezie Jirásková , oci , bum
Spustit audio