Kosmické posílení pozemské prestiže
Spokojenost na všech frontách a gratulace celého světa: Prostě happyend jak má být pro událost, která si to bezesporu zaslouží - let prvního čínského kosmonauta do vesmíru. Stranou teď ponechme místy rozpaky vyvolávající oslavnou propagandu. Tu si čínský, pragmaticky protrženě orientovaný, avšak v jiných ohledech stále komunisticky smýšlející a jednající režim, prostě nemohl odpustit. Cesta člověka do kosmu a jeho úspěšný návrat na Zemi je ale vždy důvodem k oslavám a obdivu: Samozřejmostí není ani po 42 letech, které uplynuly od prvního pilotovaného letu.
Čínský vesmírný program teď bude žít vlastním, pečlivě naplánovaným životem postupně kopírujícím to, co Spojené státy a Rusko už v minulosti dokázaly. Na událost vyvolávající podobné emoce, jako mise prvního čínského kosmonauta, hned tak nedojde. To však čínské vedení tolik trápit nemusí. Úkol byl splněn a skryté poselství doručeno: Čína z vesmíru světu vzkázala, že ji nic nezastaví na cestě ke statutu světové velmoci. Regionální velmocí už dávno je - i když 94-té místo na loňském žebříčku lidského rozvoje, který pravidelně zveřejňuje OSN, tomu nenasvědčuje.
Zmíněné hodnocení světové organizace se ale týká životních podmínek a možností jednotlivců žijících v různých částech světa - tedy věcí, které čínskému režimu na srdci nikdy příliš neležely. Peking zajímá především růst čínského hospodářství a vliv na strategické otázky regionálního a celosvětového dosahu. V obou oblastech Čína výrazně posiluje. Její ekonomika roste tempem v průměru dosahujícím 8 procent HDP ročně. Pokud jde o vliv na světovou politiku, stačí jeden příklad za všechny: Má se za to, že především díky aktivní čínské diplomacii severokorejský režim souhlasil s mnohostrannými rozhovory o svém jaderném programu, které předtím dlouhou naprosto vylučoval.
Vlastní člověk ve vesmíru je ambasadorem čínské hrdosti a důležitosti. Mocenské špičky v Pekingu by s jeho pomocí chtěly většině z více než miliardy Číňanů nechat zapomenout na to, jak se vládnoucí režim prohřešuje proti zájmům vlastního lidu. Odvrácenou stranou čínského hospodářského a po středečním letu do vesmíru i kosmického úspěchu je trvající porušování lidských práv, odpírání politických svobod a také tíživá hospodářská situace ve venkovských - na rozdíl od městských aglomerací - stále zaostalých oblastech země.
Z čerstvě nabitého postavení kosmické velmoci může Čína bezprostředně politicky profitovat především v regionálním měřítku. Předstihla totiž další důležité asijské hráče - Indii a Japonsko. Ty mají rovněž své vesmírné programy, ale na vyslání vlastní pilotované kosmické lodi do vesmíru v dohledné době nemohou pomýšlet. Bouři nadšení nevyvolává úspěšné čínské vesmírné tažení ani na Tchaj-wanu, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Teoretický scénář násilného sjednocení ostrovní a pevninské Číny vypadá díky rozvíjejícímu se kosmickému programu zase o něco hrozivěji.
Řeč je v tomto případě pochopitelně o vojenském využití kosmického programu. O něm - stejně jako v případě Spojených států a Ruska - nemůže být pochyb. Peking se jím ostatně ani netají. Podle odhadů odborníků ale pozitivní přínos pilotovaných kosmických letů pro rozvoj vojenských vesmírných technologii nelze čekat dříve než v období let 2010 až 2020. Do té doby by se kosmické lety s lidskou posádkou měly pro Čínu stát rutinní záležitostí. Pozornost a prostředky věnované na vesmírný program by pak byly daleko rovnoměrněji rozděleny mezi samotné cesty do kosmu a vlastní obsah jednotlivých misí.
S vojenským rozměrem čínského dobývání kosmu bezprostředně souvisí i další aspekt: Bude se Čína zbylých dvou členů elitního kosmického klubu stranit nebo bude usilovat o spolupráci prospěšnou pro všechny? Odpověď na tuto otázku bezprostředně souvisí s tím, jakým směrem se budou ubírat velmocenské vztahy v oblastech tradičně pozemských: Rozumí se v oblastech bezpečnostních a hospodářských zájmů. Spojené státy a Rusko ve vesmíru spolupracují: důkazem je Mezinárodní vesmírná stanice.
Spolupráce to není vždy dokonalá ale funguje. Musí fungovat. Vesmír totiž chyby neodpouští. Naposledy to názorně ukázala únorová tragédie amerického raketoplánu Columbia. První krok k třístranné spolupráci ve vesmíru už učiněn byl: Spojené státy Číně v souvislosti s letem jejího prvního kosmonauta poskytly podrobnou analýzu pohybu zhruba 10 - ti tisíc předmětů nacházejících se na různých drahách kolem Země. To, co je pro Rusy a Američany dávno rutinní záležitostí, je směrem k Číně sympatickým gestem. Stane se podle všeho také sympatickou rutinou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.