Kosatky přepínají do tichého módu

Ve vodách Pacifiku u pobřeží Kanady a Aljašky se vyskytují dva typy kosatek dravých (Orcinus orca), které někteří vědci považují za samostatné druhy. Takzvaní rezidenti se drží na relativně malém území a živí se lososovitými rybami. Pohyblivější tranzienti o rybu nezavadí ani pohledem a ve smečkách loví mořské savce. Kosatky vydávají širokou škálu cvakání a hvízdání, které jim slouží k dorozumívání a echolokaci. V případě lovu ryb to není problém, ale mořští savci mají výborný sluch, který by je měl před lovícími tranzientními kosatkami včas varovat. V praxi se to však nestává a vědci se domnívali, že kosatky během lovu „přepnou“ na zvuky o velmi vysoké frekvenci, kterými koordinují průběh lovu.

Dvojice biologů ze Skotska a Spojených států vybavená hydrofony však dokázala, že kosatky místo toho během lovu přejdou do „tichého módu“ a ke kořisti se blíží zcela bez hlásku. Své charakteristické cvakavé a hvízdavé zvuky začnou vydávat teprve poté, co je kořist ulovena a riziko prozrazení ztrácí význam. Jak ale „němé“ kosatky dokážou zkoordinovat činnost lovící smečky, jejíž členové jsou vzdáleni až na kilometry daleko, zatím nikdo netuší.

Zdroj: Behavioural Ecology and Sociobiology