Kontroverzní oslavy 60. výročí varšavského povstání

Na včerejší vzpomínkové akci byl přítomen i šéf německého episkopátu kardinál Karl Lehman, který prohlásil, že by si Němci neměli připomínat jen vlastní osudy, ale i osudy okolních národů, tedy Poláků, Čechů a dalších. To podle něj může přispět k vzájemnému porozumění a sblížení národů, které by naopak mohly mít více pochopení pro problémy odsunutých..

V Polsku vyvolala akce až rozzuřené reakce. Poslanci Sejmu hodlají požadovat na německé vládě, která akci spolufinancovala, vysvětlení. Poláci považují slavnost za provokaci už tím, že na oslavu nebyl pozván žádný bývalý bojovník povstalecké armády a nikdo z pozůstalých obětí. Jen pro připomenutí. Varšavské povstání trvalo od 1.srpna roku 1944. Povstalcům se dařilo obsadit velkou část města a také se počítalo, že se vyčká příjezdu tankových jednotek Rudé armády, které už byly na předměstí Praga.

Stalin však postup svých vojsk zastavil, armáda prý byla unavená a dokonce zakázal letounům spojenců aby přistávaly na jeho území a znemožnil tak zásobování povstaleckých jednotek potravinami a výzbrojí. 2. října nakonec povstalci kapitulovali. Někteří historici tvrdí, že Stalinovi dokonce potlačení povstání Němci vyhovovalo. Následky byly tragické. Během bojů bylo zabito16 000 povstalců a 180 000 civilistů. Zraněno bylo 25 000 povstalců. 15 000 lidí šlo do zajetí a 50 000 osob putovalo do koncentračních táborů v Německu. 150 000 lidí bylo vysláno na nucené práce do Reichu. Na přímý rozkaz Himmlera pak byla Varšava doslova srovnána se zemí.

Slova paní Steinbachové o tom, že chtěla vyjádřit solidaritu s bojem Poláků za svobodu považují v Polsku za výsměch. Takové gesto nemůže podle Poláků dělat žena, známá svými extremistickými požadavky vůči sousední zemi. Podle vicemaršálka Sejmu Michala Ujazdovského je chování šéfové Svazu vyhnanců bezohledné a agresivní. Podle jeho slov se paní Steibachová měla nejprve zeptat bývalých povstalců a pozůstalých po obětech následných nacistických represí, zda od ní podobná gesta chtějí. Sejm by pak měl při příležitosti 60. výročí povstání přijmout zvláštní prohlášení, které by uctilo památku obětí, ale také odsoudilo a učinilo právně odpovědné ty, kdo se podíleli na represích, zejména proti civilnímu obyvatelstvu.

Poslanec Tomasz Nalencz ze sociální demokracie považuje organizování oslavy výročí paní Steibachovou za ohavnost. Podle něj byly německé odvetné akce po porážce povstalců zločinem za který by se měli Němci Polákům omlouvat a ne organizovat provokativní oslavy. Podle Krzystofa Janika ze Svazu demokratické levice by Polsko vůbec nemělo na takové akce reagovat, protože i to, že se o nich mluví, mohou jejich organizátoři považovat za úspěch. Roman Giertych z Ligy polských rodin pak dodává, že by se Svaz vyhnanců měl spíše stydět za brutalitu s jakou bylo ke konci povstání postupováno proti jeho účastníkům a ne organizovat vzpomínkové akce k zahájení protiněmeckého povstání. Bývalý polský ministr zahraničí Wladyslaw Bartoszewski na toto téma prohlásil, že se předsedkyni Svazu vyhnanců bohužel podařilo oklamat lidi, kteří nerozumí polské otázce.Ti pak přišli na včerejší truc oslavu. Bartoszewski dodal, že je šéfová Svazu vyhnanců notorickou lhářkou a nestydí se licoměrně vyjadřovat solidaritu a soustrast s oběťmi tehdejší tragédie. Svou nevoli pak vyjádřil i přípravný výbor oficiálních oslav 60. výročí povstání ve Varšavě, který včera zasedal v Královském zámku na Starém městě. Tedy v místech, která nacisti po konci povstání na Himmlerův rozkaz zcela zničili a Poláci je po válce několik desítek let znovu budovali

V Polsku si budou výročí oficiálně připomínat 3 dny, mezi 30 tým červencem a 1. srpnem, kdy povstání před 60 ti lety začalo. Měl by sem přijet i německý kancléř Gerhard Schroeder. Uctí i on památku varšavských povstalců? Prvním německým politikem, který poklekl u památníku obětí událostí ve Varšavě byl v roce 1970 Willy Brandt. Šlo tehdy ale o památník bojovníkům varšavského ghetta.