Kontext jsme nahradili bábou, co zůstala pod kořenem. Čtenáři chtějí, aby zpráv bylo méně, ale šly více do hloubky, popisuje Šlerka

Podíl lidí, kteří chodí volit, je ovšem stejný mezi lidmi, kteří se zpravodajství vyhýbají, jako mezi těmi, kteří ho vyhledávají. „Není to tak, že by tito lidé (kteří se vyhýbají zpravodajství, pozn. red.) nechodili volit, ale je u nich větší podíl stran, které označujeme jako extremistické nebo antisystémové,“ upozorňuje mediální analytik Šlerka. 

Lidé, kteří nesledují zpravodajství, nemusí nutně o informace zůstávat ochuzeni. Konzumují jej skrz jiné platformy. V tomto odvětví dlouho hrál dominantní roli facebook, dnes už se ale pozornost tříští i na jiné sociální sítě. Například TikTok jako zdroj zpravodajství aktuálně v celosvětovém měřítku přeskočil twitter, říká Šlerka.

Čtěte také

Analytik Šlerka: Facebook už nedominuje sociálním sítím. Pozornost lidí stále více získává formát krátkého videa

„Klasickým médiím se vyčítalo, že jsou takzvaní gatekeepeři, kteří rozhodují o tom, o čem se bude psát. V tom je jejich podstata. Platíte si za to, že ty informace někdo předchroustal a ověřil. Ve světě sociálních sítí tyto editační procesy odpadly,“ upozorňuje.

Média přitom ve společnosti plní zásadní roli, protože vytváří společný životní prostor. Vymezují, co jsou důležitá témata, informují o tom, co se děje, a zároveň pomáhají lidem, aby se líp rozhodli, ať už ve volbách, nebo v každodenních rozhodováních, vysvětluje Šlerka.

„To znamená, že pokud dojde k oslabení médií, zpravodajství a kvalitní publicistiky, tak se nám začne ten společný životní prostor rozpadat,“ dodává.

Méně zpráv do hloubky

Návrat lidí ke zpravodajství je ovšem náročný vzhledem k současnému obchodnímu modelu médií. Snaha redakcí se prosadit je podle Šlerky tlačí k produkci většího objemu nekvalitního obsahu.

„A toto je velký problém, na který média narážejí po celém světě. Ve výzkumu Digital News Report se ptali čtenářů, posluchačů a diváků. Ukazuje se, že ti lidé mají daleko větší potřebu menšího počtu zpráv, které ale jdou do větší hloubky,“ popisuje. 

„My jsme kontext nahradili obrovským množstvím balastu a báby, co zůstala pod kořenem, abych vzpomněl na legendární story. A dovolili jsme vznik spousty parazitických médií, která toto převálcují levněji, než to dokážou ta mainstreamová,“ říká mediální analytik. Cestou k nápravě je podle něj upřednostňování zájmů čtenářů před reklamou.

Hlubší porozumění

Českému mediálnímu prostředí Šlerka podle vlastních slov nemůže vytknout názorovou monotematičnost. Potvrzuje, že v tuzemsku je mnoho médií lišících se jak názorově, tak tematicky, což ponechává čtenářům velkou možnost výběru podle vlastních zájmů. 

Čtěte také

Analytik Šlerka: Budoucnost médií? Středoevropský scénář je u nás málo pravděpodobný. Chybí jednotná ideologie

„Jedinou výjimkou je podle mě hlubší porozumění ekonomickým tématům. Máme sice Hospodářské noviny, které jsou zaměřené na ekonomiku, ale ty jsou zase specificky zaměřené na jeden typ čtenářů. A bohužel třeba v ekonomice nám chybí nějaké hlubší popularizační typy publicistiky, byť vím, že třeba Český rozhlas se o to velmi snaží,“ dodává.

Média se také snaží zapojit do své každodenní práce zapojit umělou inteligenci. Podle Šlerky hraje roli hlavně ve vyhodnocování úspěšnosti článků.

„Vy víte, že když budete mít téma Ukrajiny, tak se na něj bude hodně klikat. Bohužel se tato informace pak nepropíše do redakční práce, aby všechny ty texty skutečně přinášely něco nového, hlubšího, větší kontext,“ namítá expert. To souvisí se zmiňovaným obchodním modelem.

„Budeme nahánět lidi do článku i za cenu, že nám zůstanou na stránce 30 sekund. Jenom proto, že jako Pavlovovi psi, když vidí určité téma, kliknou na něj. To je špatná cesta,“ kritizuje. 

Jak pravděpodobný je v Česku maďarský a slovenský scénář médií? Jak se v posledních 20 letech proměnil pojem „svoboda médií“? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.