Konec kolumbijských teroristů?

Není divu, je to poprvé od šedesátých let, kdy byl zabit partyzánský vůdce. Konkrétně 1. března tohoto roku by na ekvádorském území dostižen a zabit tiskový mluvčí teroristů Raúl Reyes. O tři dny později zavraždil osobní strážce velitele Ivana Ríose a jeho hlavu, na níž byla vypsána odměna jednoho milionu dolarů, odevzdal v Bogotě.

Zatímco vražda, které se dopustil osobní strážce ukazuje na divoké poměry uvnitř partyzánské organizace, likvidace skupiny tiskového mluvčího FARC má mezinárodní dopad. Na místě se totiž našly počítače s nejrůznějšími dokumenty, jež dokládají, že kolumbijští teroristé podpořili jedním stem tisíc dolarů Rafaela Correu, když kandidoval na ekvádorského presidenta. A také že Hugo Chávez podporoval teroristy penězi i zbraněmi. 64 expertů Interpolu z 15 zemí potvrdilo pravost dokumentů, jejichž studiu prý věnovali celkem 5000 hodin. A není vůbec divu, že Venezuela i Ekvádor ostře proti expertíze Interpolu protestují.

Karina, kterou média identifikují jako Nelly Ávilu Morenovou nebo také jako Eldu Neyis Mosquerovou, nastoupila na jeho místo jako první žena velitelka ve 44-leté historii FARC. Když se nyní vzdala - mimochodem říká se, že o tom několik týdnů vyjednávala se samotným presidentem Álvarem Uribem - prohlásila, že už dva roky neměla její fronta žádné písemné rozkazy od hlavního štábu partyzánů. Drobná 45-letá Karina je považována za jednu z nejkrvavějších postav ultralevicových partyzánů. Ona sama prohlásila, že se její činy zveličují a vypráví se o ní věci, které nikdy neprovedla ani se jich neúčastnila. Konkrétně se jí kladou za vinu různé únosy a boje s vládními vojáky, při nichž byly zabity desítky osob. Před novináři také popřela, že by měla nějaký podíl na vraždě Alberta Uribeho, otce současného presidenta Álvara Uribeho, k níž došlo v roce 1983. Přibližně v oné době vstoupila do řad FARC.

Karina vyzvala své spolubojovníky, aby využili nabídky vlády a složili zbraně. Ta jim slíbila slušné zacházení. Přibližně jedna třetina ze sedmnácti set zajatých partyzánů podepsalo prohlášení, že se vzdávají ozbrojeného boje, a mají tedy naději na propuštění. Velitelka Karina řekla novinářům, že už před časem upozornila hlavního velitele partyzánů zvaného "Přesná muška" čili Tirofijo, že dnes se vyhrává dialogem, nikoli zbraněmi. Vrchní velitelství FARC však považuje jednání odpadlíků za zradu, za níž je čeká smrt zastřelením, budou-li dopadeni. 500 dalších vězňů očekává, že budou vyměněni za 44 unesených osob. Organizace na ochranu lidských práv upozorňují, že nejde o nějakou humanitární výměnu, jak to prezentují všichni, včetně francouzského presidenta Nicolase Sarkozyho. "Je to obchod s lidmi," říká Holanďanka Liduine Zumpolle-ová, ředitelka nadace Kolumbijského usmíření. A dodává: "Těch vězňů se nikdo neptá, co vlastně chtějí. Po návratu do hor budou muset opět pozvednout zbraň a bojovat". Podle velitelky Kariny vládne mezi teroristy hlad a chaos. Alespoň na frontě, na níž velela ona, tedy v provincii Antioquia, která je jinak proslavená svou plodností. Mnozí Kolumbijci se proto domnívají, že konec FARC se blíží. Experti na partyzány však upozorňují, že původní zemědělci organizovaní v Revolučních ozbrojených silách Kolumbie mají letitou průpravu jak přečkat špatné roky a potom vstát z mrtvých. Carlos Jaramillo, poradce bývalého presidenta Kolumbie Césara Gaviríi upozorňuje, že teroristů je okolo 16 tisíc, tedy mnohem více než se všeobecně soudí, i když v poslední době ztratili pět až sedmi tisíc mužů. A dodává: "Když slyšíme vládní údaje o ztrátách teroristů, jejich zajetí a desercích, tak by už vlastně neměly FARC existovat. Na jejich úplnou likvidaci si však budeme muset ještě dlouho počkat".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .