Komunitní zahrada. O boji nadšených zahradníků, kteří nevzdávají sen o přírodě uvnitř města

14. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy dokuseriál  Zahrada svobody
0:00
/
0:00

Velké území v pražských Bubnech bylo roky opuštěné. Než zde developer zahájí výstavbu nové čtvrti, souhlasil se vznikem komunitní zahrady. Teď ale musí zmizet. Boj začal.

Městské zahradničení získává stále větší oblibu a pojem zahrádkář už ztrácí svůj posměšný nádech let minulých. Zahrádkáři už nejsou vnímáni jako důchodci soutěžícími v pěstování mrkví. Týká se to zejména velkých měst, příroda je daleko a bio se stává životním stylem.

Kromě klasických zahrádkářských kolonií vznikají nové, povětšinou komunitní zahrady, na dosud opomíjených zpustlých místech.

Malý svobodný prostor

Na rozdíl od klasických zahrádkářských kolonií, komunitní zahrady nabízejí jednotlivým pěstitelům menší záhonky a k tomu možnost hospodařit na záhonech společných. Očekává se férovost a nikoli, že jeden zahradník spase všem ostatním v nestřeženém okamžiku jejich výpěstky. Jedním z cílů je také budování mezilidských vztahů.

dokuseriál  Zahrada svobody

Nejde tedy jen o vypěstování rajčat nebo nejkrásnějších růží, ale také o poznání sousedů, navázání nových přátelství, sdílenou péči o zahradu i radost z úrody. Samozřejmě se mohou zapojit také introvertní typy. Někdo chce jen sedět v klidu zahrady a sledovat cvrkot nebo zajíce pobíhající po louce.

Zájem o zahradničení roste především mezi mladší generací. Zahrádka je něco zajímavého, zábavného a také prospěšného. Pryč jsou doby, kdy si mládež tropila legraci z pěstitelů salátů a okopávání záhonů byla ta nejnudnější a nejtrapnější činnost.

Novodobí zahrádkáři se zajímají o permakulturu, tedy pěstování různých druhů rostlin v přirozené symbioze, kdy není třeba chemických postřiků proti škůdcům a plodiny se vhodně kombinují, aby se jim škůdci a choroby přirozeně vyhnuli.

dokuseriál  Zahrada svobody

Ekologie je heslem dnešních zahradníků. Cílem je oživit opuštěné a neudržované plochy, přispět k zadržení vody v krajině, zlepšit životní podmínky živočichů. Městská zahrádka neslouží k pěstování obživy, ale k potěšení ducha a zpevnění těla. A když se podaří vypěstovat něco k snědku, je to bonus navíc.

Hlavní je však pobyt venku a práce s půdou, rostlinami i zvířaty je odpočinkem především pro lidi v intelektuálních profesích. Zahrádka je pro každého zahradníka malým, ale svobodným prostorem.

Zájem o brownfieldy ale mají také developeři

Velký pozemek poblíž Nádraží Praha Bubny v pražských Holešovicích byl roky opuštěný. Ohrady, zbytky budov nádraží, ráj zajíců a bažantů, v centru města a přece na periferii. Výhledově by zde měla vzniknout celá nová čtvrť. Než však vypukne výstavba, byly pozemky za symbolickou cenu pronajaty občanskému sdružení Volnočasové sdružení Holešovice.

Z opuštěného nádražního domku se stal bar s přednáškovým sálem a sociálním zázemím. Opuštěné golfové hřiště a zpustlou louku dobrovolníci vyčistili, vysbírali odpadky. Přestali sem chodit narkomani. Na louce stojí velké kovové plastiky Čestmíra Sušky, slack line pro děti i dospělé, prolézačky a také komunitní zahrada MetroFarm.

Zájem je velký

Zahrada byla založena zhruba před dvěma lety a každý zájemce si zde může za mírný poplatek pronajmout záhon. Nejdřív si ale každý zahradník musel záhon doslova vyrvat z opuštěné divočiny. Bývalé golfové hřiště se postupně měnilo v zahradu.

dokuseriál  Zahrada svobody

Během dvou let se našlo přes osmdesát zájemců o záhonky a vyhrazený prostor už nestačí zájmu. Vznikly také společné záhony, zdánlivě neúrodná pláň se zazelenala novými keři a květinami. Mnozí sem chodí jen tak pobýt, dobít energii a pomoci s péčí o rostliny a zvířata.

Adopce slepic 

V loňském roce přibylo na pražské MetroFarm také několik slepic vykoupených z klecových chovů. Slepice, které ani nechodily a nikdy nebyly venku, se rychle vzpamatovaly a v současné době je už slepic ve velkém výběhu přes 80. Pravidelně se vykupují z klecových chovů další.

dokuseriál  Zahrada svobody

Zahradníci i nezahradníci se mohou zapojit do „adopce slepic“. 

Za měsíční poplatek 250 korun získávají nárok na 20 vajec měsíčně. Odběratelů je tolik, že slepci sotva stíhají snášet, do adopce je zapojeno přes 60 odběratelů. Komunitní zahrad je díky prodeji vajec částečně finančně soběstačná. Letos na jaře přibyl i chov ovcí a koz.

Kam se všichni přestěhují?

Zahradní komunita je pestrá. Senioři z okolních domů, studenti, rodiny s dětmi, jogínky, kutilové, lesbická rodina s dětmi, dva bezdomovci na výpomoc, právníci, umělci, hospodští, sekretářky, novináři, psi, zajíci, bažanti.

Na začátku léta se nečekaně ozval majitel pozemku. Zahrada musela být do konce října zrušena. S přípravami na stavbu nové čtvrti se začne dřív. Komunita začala hledat nové místo.

Kam se přestěhují slepice a kozy? Je možné přesadit většinu rostlin? Vydrží navázaná přátelství? Metrofarm nezanikla. O tom jak našli zahradníci nové a ještě lepší místo, nevzdali se a začínají znovu, vypráví dokumentární seriál Zahrada svobody.

Spustit audio

Související