Polští generálové zodpovědní za vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981 pokárali v roce 2004 v osobním dopise Lecha Walęsu za údajně smyšlenou verzi známého masakru stávkujících horníků v uhelném dole Wujek.
Dopisy adresované bývalému polskému prezidentovi teď objevili novináři z deníku Rzeczpospolita ve známém archivu generála Czesława Kiszczaka, v němž se po jeho smrti také nalezly důkazy o Walęsově spolupráci s polskou Státní bezpečností.
Kiszczak společně s generálem Florianem Siwickým v dopisech reagují na Walęsovo televizní vystoupení. Bývalá hlava státu v něm uvádí, že masakr, při němž bylo v roce 1981 zastřeleno 9 a zraněno 23 horníků, byl polskou armádou předem naplánovaný.
Polské komunistické generály popudilo Walęsovo televizní vystoupení z roku 2004. V programu S Walęsou na rybách věnovaném převážně rybaření, si tehdejší polský prezident dovolil také malý historický exkurz. Den před 23. výročím vyhlášení výjimečného stavu v Polsku zavzpomínal, že již poté, co byl internován, ale ještě před masakrem v dole Wujek, se mu po telefonu ozvali nejmenovaní generálové.
Věčně odbojné Polsko: ozbrojený protikomunistický boj až do poloviny padesátých let, roky revolt 1956, 1968, 1970 a 1976. A pak rok 1980, kdy po vlně stávek vznikají a jsou nakonec státem uznány nezávislé odbory Solidarita.
„Jeden z nich mi řekl, že musí pár lidí zemřít, aby se podařilo zbytek národa zastrašit. Zveřejňuji to poprvé,“ vzkázal tehdy z televizních obrazovek Walęsa.
Jeho výpověď, která naznačovala odpovědnost vojenského velení za hromadnou úkladnou vraždu, Rzeczpospolita označuje za šokující. Lech Walęsa nikdy předtím ani nikdy potom nic podobného neřekl. Dokonce ani když svědčil v procesu, který se snažil tragické události v dole Wujek vyšetřit.
Walęsa se svým kontroverzním prohlášením přišel v okamžiku, kdy se rozbíhal proces s politiky a vojáky odpovědnými za vyhlášení výjimečného stavu. Souběžně se odehrával soud s předpokládanými viníky masakru ve Wujeku, v němž byl komunistický generál Kiszczak v první instanci uznán vinným z odpovědnosti za střílení do horníků a chystal se podat odvolání. V takové situaci mu slova bývalého prezidenta mohla značně uškodit.
Exprezidentova výpověď zjevně zaskočila nejen Kiszczaka, ale také další bývalé generály – kromě Siwického také Wojciecha Jaruzelského. Kiszczak se Siwickým po odvysílání pořadu zaslali Wałęsovi společný dopis, v němž ho žádali, aby své informace upřesnil.
Ve čtvrtek 5. listopadu zemřel ve varšavské nemocnici někdejší polský komunistický politik, generál Czesław Kiszczak.
„Když tvrdíte, že vám zavolali ‚nějací generálové‘ a tvrdili, že je třeba ‚pár lidí zastřelit‘, žádáme vás, abyste uvedl jména těch generálů, protože my si na žádný takový rozhovor nepamatujeme,“ cituje z dokumentu polský deník.
Vedle tohoto psaní nalezli novináři Rzeczpospolity v Kiszczakově archivu ještě další text napsaný o dva dny dříve, ale neodeslaný. Podle žurnalistů je daleko zajímavější, protože ukazuje, že bývalému komunistickému generálovi po Walęsově televizní výpovědi ruply nervy.
V nanečisto psaném dopise Kiszczak Walęsovi připomíná, že se osobně viděli jen jednou. Setkání se prý odehrálo na přelomu srpna a září 1981, tedy dlouho před vyhlášením výjimečného stavu.
„Dobře si pamatuji, že jsme se setkali na místě a v hodinu, které jsem určil, a se kterými jste souhlasil. Téma našeho rozhovoru si jistě pamatujete…“ chystal se generál vzkázat Walęsovi.
Kiszczak tu podle novinářů naráží na Walęsovu spolupráci s polskou Státní bezpečností, která začala ještě před vyhlášením výjimečného stavu. Lech Walęsa se měl v předvečer prvního celostátního sjezdu odborového hnutí Solidarita setkat s tehdejším náměstkem ministra vnitra Adamem Krzysztoporským. A schůzka se měla týkat Walęsovy kandidatury do čela Solidarity, konkrétně odstranění jeho případných konkurentů.
Čtěte takéVůdce komunistického Polska Jaruzelski EXKLUZIVNĚ: Výjimečný stav byl nutností
Chtěl Kiszczak ve svém neodeslaném dopise Walęsovi připomenout jeho setkání s Krzysztoporským? Měl v úmyslu bývalému prezidentovi osvěžit paměť a naznačit mu, že lídrem Solidarity se stal s pomocí Státní bezpečnosti? Snažil se Walęsu vydírat a donutit ho, aby svá slova pronesená z televizní obrazovky vzal zpět? I takové otázky klade Rzeczpospolita.
Tento dopis Kiszczak každopádně Walęsovi neposlal. Spokojil se s mírnější verzí, v níž společně s generálem Siwickým vyjadřují údiv nad Walęsovými slovy a „s ohledem na povahu celé záležitosti ho žádají o zveřejnění jmen tajemných generálů“.
Reakci samotného Lecha Walęsy k celé záležitosti se polským novinářům získat nepodařilo. A jediný záznam pořadu S Walęsou na rybách, který celou aféru odstartoval, si někdo před dvěma lety vypůjčil z archivu gdaňské televize a už ho nevrátil, uzavírá své vyšetřování polský list Rzeczpospolita.
Polský exprezident Lech Wałęsa odmítá obvinění, že za minulého režimu spolupracoval s tajnou policí. A hodlá se proti němu prý bránit i u soudu. Dvaasedmdesátiletý držitel Nobelovy ceny to vzkázal ze své venezuelské cesty. Polský Institut národní paměti (IPN) tvrdí, že Wałęsa v 70. letech jako odborový předák informoval polskou státní bezpečnost a bral za to peníze. Nasvědčují tomu prý nově nalezené dokumenty.
Bývalý polský prezident Lech Wałęsa je kvůli své minulosti znovu vyšetřován Institutem národní paměti (IPN). Opět se to týká jeho údajné spolupráce s někdejší komunistickou tajnou policií.
Bývalý vůdce polského protikomunistického hnutí Solidarita a bývalý polský prezident Lech Walesa v úterý opět popřel, že by někdy donášel komunistické tajné policii. Na tiskové konferenci v Gdaňsku odmítl nařčení jako ponižující urážku.
