Petruška Šustrová: Zemřel generál Kiszczak

Erich Honecker (vpravo) přijímá armádního generála Czeslawa Kiszczaka (vlevo), 29. červen 1988
Erich Honecker (vpravo) přijímá armádního generála Czeslawa Kiszczaka (vlevo), 29. červen 1988

Ve čtvrtek 5. listopadu zemřel ve varšavské nemocnici někdejší polský komunistický politik, generál Czesław Kiszczak.

Udělal ukázkovou politickou kariéru: za války ho Němci poslali na nucené práce do Vídně, kde se seznámil s ideály a aktivisty komunistického hnutí, po válce se vrátil do Polska, vstoupil do Polské dělnické strany, sloučené poté ve vládnoucí Polskou sjednocenou dělnickou stranu, vystudoval Vysokou školu stranickou, a dál už to šlo jak na drátkách.

Stal se vojákem, sloužil pod velením důstojníků sovětského NKVD ve vojenské kontrarozvědce – mimo jiné v Londýně, kde sledoval a udával polské vojáky, kteří bojovali v zahraničí a do poválečného Polska se nevrátili. V roce 1979 byl jmenován náčelníkem vojenské rozvědky a v červnu 1981 se stal ministrem vnitra.

To už se skupina generála Wojciecha Jaruzelského připravovala k vyhlášení stanného práva, aby potlačila nezávislé odborářské a společenské hnutí Solidarita, které mělo tak silnou podporu společnosti, že hrozila demontáž komunismu.

Čtěte také

Kiszczak se na přípravách i na organizaci represí po 13. prosinci 1981 činně podílel. Komunismus se však začal drolit a polská vojenská junta přistoupila k vyjednávání s opozicí, zasedla s ní ke kulatému stolu, a po volbách v červnu 1989 se stal ministrem vnitra.

Chvíli to ještě vypadalo, že soužití komunistické vlády s opozicí bude nějak fungovat, ale byly to plané naděje a Czesław Kiszczak v roce 1990 z politiky odešel bez šance na návrat.

Czesław Kiszczak

Přišly však horší věci: soudní účtování s minulostí. V prvním procesu v roce 1996, v němž byl Kiszczak obviněn z rozeslání instrukce velící po nastolení stanného práva střílet do stávkujících, byl zproštěn viny. To bylo polské soudní vyrovnávání se s minulostí teprve v plenkách.

Později mělo být hůř – v procesu, který se táhl až do roku 2004, soud Kiszczaka uznal vinným za smrt horníků v dolech Wujek a Červencový manifest, do nichž v prosinci 1981 stříleli vojáci a policisté. Kiszczak za to měl jít na čtyři roky do vězení, ale po dlouhých odkladech a dalších a dalších procesech byla kauza umořena.

A polský pohled na minulost přitvrzoval. V posledním procesu, který se také táhl léta a skončil až letos v červnu, rozhodl soud pravomocně i nepodmíněním trestu dvou let – jenže nemocný Kiszczak nyní ve věku devadesáti let zemřel.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.