Komunisté a volba prezidenta

19. únor 2003

Ti v uvozovkách, autonomní, liberální a demokracií přesycení, ale přitom demokracií nepoučení občané, kteří se neobtěžovali jít vloni k parlamentním volbám, sklízejí již poněkolikáté ovoce své ignorance. Nyní při příležitosti volby prezidenta republiky.

Čtyřicet jedna poslanců KSČM, kteří i díky zmíněné ignoranci nevoličů, zasedají v Poslanecké sněmovně, představují totiž slušnou politickou sílu, kterou je třeba brát při hlasování v této komoře prostě v úvahu. A tak tomu přesně je při volbě prezidenta republiky, nepřímo poslanci a senátory Parlamentu. Vztah demokratických politických stran ke komunistům patří k nejdelikátnějším a nejproblematičtějším tématům české politické scény.

V tuto chvíli bohužel představuje realitu oněch čtyřiačtyřicet komunistických zákonodárců, čtyřicet jedna poslanců a tři senátoři. Přitom ovšem stále platí pro sociální demokraty usnesení Bohumínského sjezdu, zapovídajícího spolupráci s komunisty na celostátní úrovni a pro ODS dokonce nedávné listopadové rozhodnutí výkonné rady ODS ještě za předsednictví Václava Klause, o zákazu spolupráce s KSČM na všech úrovních.

Ten zákaz se mi zdá poněkud okázalý a jak uvidíme, i poněkud alibistický. Pokračování ve spolupráci s komunisty podle tehdejších slov tehdejšího místopředsedy ODS Ivana Langra by mohlo vést ke zrušení dotyčného místního sdružení ODS. Ovšem s tou výhradou, že o zrušení musí rozhodnout organizace oblastní a nerozhodne-li, potom se nic neděje.

Místní sdružení, provinivší se spoluprací s komunisty, argumentují však tím, že na místní úrovni se opravdu řeší víc věcí obecní než politické. Vodovod a kanalizace spíš, než otázka školného na vysokých školách. A sedí-li v zastupitelstvu jeden komunista, je to prý úplně jedno, jen když je pracovitý. Podle těchto zásad funguje, dle Lidových novin, nerušeně spolupráce v Jirkově, v Kadani i v Přelouči a na několika místech v Moravskoslezském kraji.

Pouze v jediném případě, v případě místního sdružení v Dubí, kde v městské radě seděli vedle radních ODS a nezávislých také dva komunisté, došlo na podnět z oblastní organizace ODS v Teplicích ke zrušení místního sdružení. O nekonzistentnosti zmíněných pravidel svědčí však nejlépe usnesení moravskoslezské oblasti ODS, v němž se argumentuje tím, že v Poslanecké sněmovně sedí vedle sebe místopředsedové Sněmovny Ivan Langr a Miroslava Němcová spolu s komunistickým místopředsedou Vojtěchem Filipem a ani jeden z členů ODS na svém místopředsednictví dosud nerezignoval.

Delikátní vztah ke komunistům ovlivňuje i chování prezidentských kandidátů. Nevím, je-li například Klausův výrok o antikomunismu konjunkturální nebo v jeho systému hodnot obecně platných, posuďte sami. Cituji z Respektu jeho vyjádření pro Český rozhlas. Prázdný silácký antikomunismus jsem i před rokem 1989 považoval za strašně lehkou, lacinou a prázdnou filosofii. Konec citátu. Možná úzkostlivě vzato je to i část pravdy, jenže to není pravda celá a to je právě rozhodující.

A možná, že i v tom je rozdíl mezi bývalým a dnešním předsedou ODS, neboť ten, mám na mysli Topolánka, říká naopak, cituji dle téhož zdroje: Ani dnešní ani předlistopadový antikomunismus nepovažuji za nesmysl, právě naopak. Konec citátu. Pravda je třeba dodat, Topolánek nekandiduje na prezidenta a sám připouští, že něco jiného je dělat s komunisty koalici a něco jiného je s nimi vyjednávat, když chce ODS prosadit svého kandidáta. A komunisté sami? Zatím připomínají poněkud delfskou věštkyni Pythii.

Výkonný výbor sice stanovil, že komunističtí zákonodárci mají ve třetí volbě pro některého z kandidátů hlasovat, aby byl prezident zvolen, ale o jejich podpoře se lze jen dohadovat. Z mnoha signálů je možné usuzovat, že s Klausem mají přece jen více společných zájmů a dostane-li se jim stranického doporučení, aby pro něho hlasovali, potom zkomplikují koaličnímu kandidátovi a celé koalici notně situaci. Podpory komunistů se však nezříká ani Jan Sokol, když mluví o legitimitě Parlamentu, kterou musí prezident respektovat.

Postoj komunistů charakterizuje nejlépe vyjádření místopředsedy Miloslava Ransdorfa, cituji dle Lidových novin: Klaus je pro mě nepřijatelným symbolem devadesátých let. V nejlepším případě by mohl být prezidentem z nouze, ale já ho volit nebudu. Nominace Sokola je těžko stravitelný šok. Sokol by byl ještě horší prezident, než Klaus. Konec citátu.

Je to sice všechno legitimní, ale rovněž těžko stravitelné a nejabsurdnější na celé věci je skutečnost, že se vítězný prezidentský kandidát pravděpodobně při třetí prezidentské volbě parlamentem bez podpory alespoň několika komunistů neobejde.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.