Komu uškodí rozruch kolem stravenek?

17. leden 2008

Jedním z cílů reformy veřejných financí mělo být zjednodušení daňového systému. To mělo mimo jiné spočívat ve zrušení stovek výjimek umožňujících si od daňového základu odečíst různé sumy.

Právě systém odečitatelných položek totiž může konečnou míru zdanění ovlivňovat výrazně více než stanovení konkrétní sazby daně z příjmů právnických či fyzických osob.

Zjednodušeně řečeno. Pokud si lze daňový základ snížit o desítky procent, pak při zachování či dokonce mírném zvýšení daňové sazby je zaplacená daň stejně výrazně nižší. V této souvislosti by se rovněž nemělo zapomínat na to, že ne vždy jde pouze o chladné sčítání a odečítání čísel. Někdy se stát snaží pomocí daňových výjimek podporovat například vzdělávání, nebo pomáhat různým způsobem handicapovaným lidem. Ostatně velmi těžko by se hledal v Evropě stát, který by neměl žádnou tzv. odečitatelnou položku.

Jde tedy spíše o to nalézt míru a pokusit se oddělit zrno od plev. Tedy například zabránit tomu, aby pod pláštíkem daňových zvýhodnění nedocházelo k jejich nejrůznějšímu zneužívání. A to se týká většinou firemních daní, nebo nejrůznějších výjimek u daní nepřímých. Stačí v této souvislosti připomenout aféru kolem lehkých topných olejů, kdy v devadesátých letech minulého století přišel stát o desítky miliard korun.

Nelze se tudíž divit tomu, že téma rušení nebo naopak zavádění tzv. odečitatelných položek je citlivé a že přitahuje zájem nejrůznějších lobbyistů snažících se prosadit nebo zachovat výjimky, které mohou jejich klientům přinést slušné zisky. Do tohoto kontextu je potřeba zasadit rozruch kolem zachování daňového zvýhodnění stravenek. Firmám, které systém provozují, samozřejmě přináší zisk. Rovněž mnohé restaurace těží z toho, že lidé dostávají od zaměstnavatelů zvýhodněné stravenky a utrácejí je za obědy. Někdy je zaměstnanci používají při placení v obchodech, z čehož mají zisk jejich majitelé. Když se to však porovná s jinými daňovými zvýhodněními z hlediska dopadu na státní rozpočet, jde svým způsobem o položku nevýznamnou.

Nebýt tedy televizní reportáže o lobbyistické firmě, která měla zachování stravenek zařídit, nikdo by si na tuto položku asi ani nevzpomněl. Na televizní obrazovce se rozehrála konstrukce, že firma No comment, která měla zachování stravenek vyjednat, patří podnikateli Pavlu Juklíčkovi. Jeho bratr Petr Juklíček spoluvlastní firmu New Deal Communications, na kterou má vazby Marek Dalík - tedy člověk mající velmi blízko k premiérovi Mirku Topolánkovi. Takže autor reportáže naznačoval, že by v boji o stravenky mohl být zainteresován rovněž předseda vlády. Tato konstrukce je hodně přitažená za vlasy. Stačí se vrátit do doby, kdy se o reformě jednalo. Tehdy se objevil návrh, aby bylo mimo jiné zrušeno daňové zvýhodnění závodního stravování, stravenek a režijních jízdenek. >>Vláda chce rušit výhody, které podporují sociální partnerství", reagoval na tento krok šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch a nevyloučil různé protesty. Výtky k tomuto kroku rovněž zaznívaly z úst opozičních politiků. A protože zrušení zmiňovaných výjimek by rozpočtu nepřineslo markantní zvýšení příjmů, bylo zřejmé, že právě na této otázce se prosazení reformy nezasekne. Výsledkem bylo, že ve vládním návrhu zůstalo zachováno podstatně více výjimek, než bylo původně plánováno. Pokud lze v této souvislosti o něčem spekulovat, pak o roli Marka Dalíka. Ten pracoval na získání tzv. přeběhlíků Melčáka s Pohankou. A protože z jich úst zazněl požadavek na zachování stravenek, mohl je využít k tomu, aby předem vyhraný boj za stravenky zaštítili.Firma No comment tak mohla bez větší námahy přijít k zásluhám i k penězům. Samozřejmě jde pouze o spekulaci.

Držme se tedy reality. V ní je zřejmé, že se zrušením této odečitatelné položky nemá vláda zásadní problém. Proto hodlá v nejbližší době podat příslušný návrh. A pokud se jí ho podaří ve sněmovně prosadit, může počítat s tím, že se na její hlavu snese z úst opozičních politiků podobná kritika jako nyní. Lišit se bude pouze v tom, že momentálně je Topolánek kritizován kvůli tomu, že stravenky byly zachovány, v budoucnu bude plísněn za to, že je prosadil zrušit. Přitom na rozruchu kolem stravenek může politicky prodělat hlavně opozice. Na ní může vláda přenést zodpovědnost za krok, který podle všeho naštve část zaměstnanců a odborů, tedy jejich případných voličů.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Hartman
Spustit audio