Komu patřil zázračný meč?
Kníže Bruncvík prožil mnohá dobrodružství a prokázal velká hrdinství. Zásluhu na tom měl nejen jeho lví přítel, ale také zázračný meč. Stačilo povytáhnout ho z pochvy a vzkřiknout: "Jedna hlava, deset hlav, dvacet, třicet, sto, tisíc hlav dolů!" - a nepřátelům padaly hlavy samy. Víme dnes, kde je tento meč?
Samozřejmě nevíme. Pověst vypráví, že sám Bruncvík před svou smrtí přikázal, aby byl jeho zázračný meč tajně zazděn do pilíře Karlova mostu. Prý je v pilíři v blízkosti jeho sochy. Proroctví praví, že až bude české zemi nejhůř, vyjedou z Blaníku rytíři, v jejich čele svatý Václav na bělouši, a vjedou na Karlův most. Světcův kůň klopýtne o meč, který z mostu vystoupí, anebo o kámen, který se převrátí a pod ním bude meč ležet. Václav ho pozvedne nad hlavu, zatočí s ním a zvolá: "Všem nepřátelům země české hlavy dolů!" A naše země bude zachráněna a bude tu vládnout mír na věky věkův.
Podle jiné varianty meč sám vystoupí z nitra Karlova mostu, jehož klenutí přitom pukne, pozvedne se do výše a čepelí se obrátí směrem, kde se tyčí vrch Blaník. Trojím zamáváním nebo zatočením dá znamení blanickým rytířům, kteří se probudí a pod vedením knížete Václava vyjedou bránit naši zemi. Meč se poté snese k hladině Vltavy a se sykotem navždy zmizí.
Další verze pověsti vypráví, že Bruncvík meč nenechal zazdít do Karlova mostu, ale hodil jej do Vltavy. Na dně zůstane ležet tak dlouho, dokud ho z vody nevytáhne stařena, která bude na břehu prát přízi. Stařena pak meč podá svatému Václavu, a ten s jeho pomocí ochrání českou zemi od nepřátel.
Pověst založená na pověsti?
Není vyloučeno, že tato pověst o meči, která má několik podob, je založena na pověsti mnohem starší. Podle ní v oblasti, kde se Karlův most klene nad Kampou, býval pohanský háj se svatyní. Na místě, kde nyní stojí socha knížete Bruncvíka prý bývala obrovská socha pohanského boha Peruna třímajícího meč, dle jiných údajů to byla socha Černoboga, boha tmy a zla.
Perun byl bohem bouře, blesku, hromu a deště a jeho atributem byla ohnivá sekera, nikoli meč. V době válek byl ochráncem bojovníků a jeho síla mu rovněž zajistila roli patrona archaického slovanského práva. S příchodem křesťanství vzal háj za své a bůh Perun rovněž. Lidé háj vykáceli, sochu svrhli do Vltavy a Perunův meč zazdili do pilíře mostu, aby jim nemohl škodit. Tím si ovšem rozezlili boha, který pak pod mostem stahoval do víru neopatrné plavce a rybáře, právě v těch místech, kam byla svržena jeho socha.
Bruncvíkova socha, která dnes zdobí Karlův most, je dosti mladá, roku 1886 ji vytvořil Ludvík Šimek. Původně zde stála plastika rytíře Rolanda z 15. století zřejmě od Matěje Rejska, jež zachycovala práva staroměstských občanů, neboť Staré město tehdy bylo autonomní. Zde je nápadná shoda s právní oblastí, již měl pod ochranou Perun.
Socha znázorňovala vousáče opírajícího se o meč a dle velmi odvážných domněnek to možná byl Perun. Ale vzhledem k tomu, že šlo o gotickou sochu, tedy z období, kdy u nás již vládlo křesťanství, je to vysoce nepravděpodobné. Nepřerušená souvislost s právem, nejprve staroslovanským, poté staroměstským, však zřejmě není náhodná.
Věřme legendám
Když se roku 1890 Prahou prohnala ničivá povodeň, která strhla část Karlova mostu, byl při jeho opravách v mostovce nalezen veliký zrezivělý meč. Zazděn byl v blízkosti Bruncvíkovy sochy. O jeho skutečném původu se mnoho neví, ale opět musíme střízlivě konstatovat, že Bruncvíkův meč to dost jistě není. Avšak neklesejme na mysli, důvěra v legendy, ať už o Perunovi, nebo o Bruncvíkovi, je stále na místě. Protože jak se říká - na každém šprochu pravdy trochu...
O Karlově mostě i jeho sochách jsme hovořili také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 13.7.2007.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.