Komodští draci jsou jedovatí

Varan komodský (Varanus komodoensis) žije v savanách a řídkých lesích pěti vulkanických ostrovů východní Indonésie, kde nyní zbývá asi 5000 jedinců. Dosahuje hmotnosti až 150 kg a délky 3,5 metru, takže si může troufnout i na velké savce, jako jsou prasata, jeleni a buvoli. Při lovu svými vroubkovanými zuby způsobí kořisti masivní poranění a pak ji nechá vykrvácet a zahynout. Zatím se předpokládalo, že na záhubě kořisti se kromě ztráty krve podílí také rychlá infekce patogenními bakteriemi, které žijí ve varanově nepříliš čisté ústní dutině a kořisti způsobí septický šok. Tuto teorii podporovaly i výsledky experimentů, ve kterých laboratorní myši hynuly poté, co dostaly injekci slin komodského varana.

Nová studie ovšem ukazuje, že varani spíš než bakterie využívají jinou zbraň - jed. Objevil jej mezinárodní tým vědců, který studoval sílu čelistí komodských varanů. Zjistil, že oproti krokodýlům je skus varana velmi slabý, ale zato má komodský drak velké jedové žlázy, které ústí do kanálků v přední části dolní čelisti. Jedovatost komodských varanů pak definitivně potvrdilo zkoumání žláz, které byly odebrány smrtelně nemocnému jedinci chovanému v singapurské zoologické zahradě. Analýza jedu odhalila velké množství biologicky účinných substancí. Je mezi nimi i několik látek, které rozšiřují krevní cévy a zabraňují srážení krve, což u poraněné kořisti vyvolá masivní pokles krevního tlaku. Jak se tedy zdá, smrtelný šok je spíš dílem jedu, než patogenních bakterií ve slinách.

Objev, který popisuje článek v Proceedings of the National Academy of Sciences, také vypovídá něco o vyhynulém příbuzném komodských varanů - až 7 metrů dlouhém a velice mohutném varanovi Megalania (nově známý pod jménem Varanus prisca), který byl součástí pleistocénní australské megafauny. Srovnání anatomie čelistí komodského draka a vymřelého varana ukazuje, že i Megalania mohl být jedovatý. Pokud to tak bylo, šlo o jednoho z vůbec největších jedovatých tvorů, jací kdy existovali.