Kolem Slunci nejbližší hvězdy Proximy Centauri obíhá planeta ve velikosti Země

25. srpen 2016
Kolem Slunci nejbližší hvězdy Proximy Centauri obíhá planeta ve velikosti Země

Objev uskutečnil mezinárodní tým vědců, který pozoroval Proximu Centauri řadu let pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory - ESO), umístěných v horské oblasti Chile, a pomocí dalších přístrojů jiných observatoří.

Planeta se nachází velmi blízko mateřské hvězdy

Planeta je pravděpodobně kamenná a svou velikostí či hmotností podobná Zemi a obíhá v celkem “rozumné” vzdálenosti od Proximy, takže teplota na jejím povrchu nebude nijak extrémní (což planetu řadí do kategorie ”planet v obyvatelné zóně”). Přesto zatím nelze zjistit, jestli na jejím povrchu panují podmínky vhodné pro nějakou formu života. Planetu, která získala název Proxima b (či Alfa Centauri C b, samotná hvězda Proxima je totiž nejslabší složkou trojhvězdy Alfa Centauri a má katalogový název Alfa Centauri C), totiž zatím nikdo nepozoroval přímo.

Z tzv. dopplerovské analýzy spektrálních čar, tedy z měření radiálních složek rychlosti mateřské hvězdy a ze zákonů nebeské mechaniky vědci zjistili, že Proxima b má hmotnost nejméně 1,3 hmotnosti Země, oběhne mateřskou červenou trpasličí hvězdu jednou za 11,2 dní a nachází se od ní ve vzdálenosti pouhých cca 7 milionů kilometrů. Proxima Centauri se přitom od nás nachází ve vzdálenosti 4,25 světelných let.

Teplota na povrchu je asi “přijatelná”, planeta však bude asi odlišná od Země

Připomeňme si, že planeta Merkur, která je v naší Sluneční soustavě planetou nejbližší našemu Slunci, má poloměr dráhy asi 58 milionů kilometrů a nachází se tedy od hvězdy mnohem dále. Proxima je však oproti Slunci poměrně slabě zářící hvězdou a tak na Proximu b dopadá asi 65 % zářivé energie ve srovnání se Zemí. Tomu odpovídá rovnovážná teplota asi minus 39 stupňů Celsia, pokud by Proxima b neměla atmosféru.

Pokud by nově objevená planeta nějakou atmosféru měla, teplota na jejím povrchu by se mohla pohybovat kolem 0 stupňů Celsia nebo i mnohem výše. Tedy by se na jejím povrchu teoreticky mohla vyskytovat kapalná voda. O konkrétní podobě, stavbě či složení Proximy b však zatím můžeme jenom spekulovat. Obecně lze říci, že u ní asi nemůžeme očekávat nějakou velkou podobu se Zemí.

Vázaná rotace, erupce a rentgenové záření z mateřské hvězdy jsou velké minus pro život

Mateřská hvězda Proxima Centauri je hodně malým a slabě zářícím červeným trpaslíkem. Má hmotnost asi 12 % Slunce, průměr 14 % Slunce a celkově vyzařuje jen 0,15-0,17 % záření Slunce. Proxima je navíc eruptivní proměnnou hvězdou, čili její svit je velmi nestálý, což dělá existenci života na Proximě b velmi problematickou.

Takto k mateřské hvězdě blízké planety navíc často mívají vázanou rotaci, což znamená, že obracejí ke svému slunci stále jednu stranu. Další možnou variantou je rotace rezonanční, kdy je perioda rotace např. v poměru 2:3 k periodě oběhu kolem hvězdy (případ planety Merkur).

K Proximě přivrácená strana planety tedy bude možná relativně silně ohřívána, zatímco na druhé straně bude panovat permanentní zima. Proxima je navíc jakožto eruptivní proměnná hvězda nejen silným zdrojem erupcí, ale také rentgenového záření. Konkrétně Proxima b je bombardována asi 400x intenzivnějšími dávkami rentgenového záření než vysílá k Zemi naše Slunce.

Podobná situace panuje i v oblasti ultrafialového záření. Přesto bude Proxima tímto způsobem existovat další 3-4 biliony let, čili lze říci, že je ve své eruptivní nestabilitě a proměnlivosti výjimečně stabilní hvězdou.

Nutnost přímých pozorování

Na prvotním objevu Proximy b se nejvíce podílely spektrografy UVES a HARPS, pracující při dalekohledech Evropské jižní observatoře (European Southern Observatory - ESO) v Chile. Její existenci pak vědci potvrdili díky kampani nazvané Pale red dot (Bledě červená tečka), která probíhala po celém světě od začátku roku 2016.

Nyní se vědci zaměří na pozorování případných přechodů planety přes disk Proximy, avšak jejich pravděpodobnost je malá. Nejspíše bude rovina její oběžné dráhy totiž skloněna tak, že přechody z naší polohy ve vesmíru neuvidíme. Přesto se astronomové budou snažit Proximu b pozorovat pokud možno přímo a zjistit např. základní parametry její atmosféry.


Zdroje: Phys.Org, Popular Science, Nature, ESO, Pale red dot, AstroWatch, New Scientist, Proxima Centauri, Youtube 1, Youtube 2, Youtube 3, Youtube 4, Youtube 5

Spustit audio
autor: Pavel Vachtl