Köhlerova asijská mise

Při svém dvoudenním pobytu se Köhler setkal s nejvyššími stranickými a vládními činiteli Vitenamu, kteří podporují reformní politiku otevírající světu ekonomiku této osmdesátimilionové země. Tu však současně nedoprovází demokratizační vývoj, což znovu potvrdilo nedávné odsouzení řady aktivistů hájících lidská práva a svobodu projevu. Na základě obvinění z "propagandy proti socialistické republice" byli odsouzeni k víceletým trestům vězení, což kritizovala i Evropská unie a požadovala jejich propuštění.

Sjednocené Německo má s Vietnamem velmi úzké styky, užší než s ostatními asijskými zeměmi díky tomu, že bývalá NDR s ním obdobně jako předlistopadové Československo po celá desetiletí spolupracovala. Mnoho Vietnamců proto srostlo s německou společností a v této zemi je možno setkat se s mnoha lidmi, kteří se dorozumějí německy. To podle Köhlera dává dobrý základ dále budovat přátelství mezi Německem a Vietnamem. Spolkový prezident však také upozornil na obavy Evropy z nedávných rozsudků nad aktivisty lidských práv a vyslovil se pro pokračování dialogu v této otázce. To přesto, že prezident Nguyen Minh Triet odpověděl na otázku jednoho novináře, že aktivisté nebyli odsouzeni za to, že mají jiné mínění, ale za to, že porušili zákony. Köhler vyslovil názor, že v těchto diskusích je nutno najít správný tón a míru v prosazování lidských práv a hospodářských zájmů.

Následná cesta německého prezidenta do Číny byla předznamenána usnesením německého spolkového sněmu, který 10. května přijal rezoluci odsuzující čínské pracovní tábory, kde panuje tzv. Laogai systém, což znamená "Reforma pomocí práce". Kriminálníci, disidenti a nežádoucí osoby jsou v těchto táborech nuceny k tvrdé manuální práci. Čínskému velvyslanectví se nepodařilo usnesení zabránit přes hrozbu, že "v případě přijetí rezoluce dojde k masivnímu zhoršení oboustranných styků". Nepomohl ani čínský příslib, že bude následovat dialog mezi Pekingem a Berlínem o lidských právech. Usnesení má však i ekonomické důsledky, protože zavazuje německý hračkářský průmysl nepřijímat výrobky z čínských pracovních táborů. V tomto ovzduší jednal Köhler obratně s nejvyšším čínským stranickým a státním představitelem prezidentem Chu Ťin-Tchaem. Podle jeho slov nehovořili o konkrétních případech porušování lidských práv. Spolkové vládě pak přináleží, aby o detailních otázkách jednala přímo s Pekingem. Podle Köhlera čínské vedení připouští "chyby a problémy, na kterých pracují, aby jim zabránili".

Hlavní pozornost se v rozhovorech soustředila na ekonomické otázky a na problematiku životního prostředí. "V tomto případě jsem se však vlamoval do otevřených dveří", prohlásil německý prezident. Čína bere velmi vážně obnovu životního prostředí a do roku 2010 chce ušetřit pětinu spotřeby elektrické energie. Pokud jde o globální oteplování, chce hrát pozitivní roli a omezit vypouštění plynů do ovzduší. Přes vysoké devizové rezervy Číny a její pomoc Africe se Köhler vyslovil pro další německou rozvojovou pomoc Číně. Zvláště si přitom cení slibu čínského prezidenta osobně převzít záštitu nad nastávající tříletou prezentací Německa v této zemi.

Na závěr své čtyřdenní návštěvy v Číně vystoupil Německý prezident také na šanghajské univerzitě Tongji před studenty u příležitosti jejího stoletého jubilea. Vyzval ke spolupráci při řešení světových problémů jako je znečišťování životního prostředí, oteplování klimatu, nedostatek energií a chudoba v Africe, což ohrožuje všechny státy. "Globalizace vytváří nikoliv jen hospodářskou ale osudovou společnost. Proto potřebujeme světovou vnitřní politiku", prohlásil na závěr své asijské cesty Horst Köhler.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .