Kodaňský summit

Od sedmého do osmnáctého prosince se bude konat v Kodani světový summit o snižování emisí skleníkových plynů a oteplování. Cílem je snížit objem skleníkových plynů vypouštěných do ovzduší do roku 2050 o polovinu oproti roku 1990. Donedávna se ale všichni pozorovatelé shodovali na tom, že ze summitu nemůže vzejít žádná závazná smlouva, zavazující zúčastněné státy k vážnému omezení emisí kysličníku uhelnatého. Předvídali, že přinejlepším skončí kodaňský summit nějakým politickým, ale nejspíše nezávazným rozhodnutím. Nejčastěji označovanými hlavními viníky jsou Spojené státy a Čína, dva největší producenti skleníkových plynů na světě. Prezident Barack Obama a jeho čínský protějšek Hu Tin Tao byli oba pro to, aby kodaňský summit skončil nějakým politickým a nezávazným rozhodnutím, ale uváděli rozdílné důvody.

Aby se vyhnuly tomuto předem ohlášenému krachu, snaží se Francie společně s Brazílií dát dohromady většinu nejchudších zemí pro nějaké závazné prohlášení. Nicolas Sarkozy a jeho brazilský kolega Lula da Silva navrhují dohodu o čtyřech bodech: - snížení emisí do roku 2050 o polovinu; - bohaté země by měly přijmout postup, který by je dovedl ještě dále, k omezení emisí o 80%. - závazek rozvojových zemí, že podstatně změní dnešní tendenci, kdy své emise rok od roku zvyšují. A konečně - novou a podstatnou podporu severních zemí chudým zemím z jihu. Odborníci na potravinové zabezpečení, kteří se sešli tento měsíc v Římě, varují před bezprostřední hrozbou nové potravinové krize, která bude zaviněna souběžně několika okolnostmi. Kromě zvyšování cen je to zanedbávání rodinného zemědělství v Africe a v Asii, ale také dopad klimatického oteplování a z toho pocházejícího sucha. 14. listopadu se tedy francouzský prezident Nicolas Sarkozy s brazilským Lulou da Silva rozhodli, že se pustí do boje za blížící se kodaňský summit proti G dvojce, tvořené americkým a čínským prezidentem. Oba chtějí objet svět a přesvědčit ostatní státy, že svět je multipolární, jak tvrdí Sarkozy. Ten sní, že vezme Spojené státy a Čínu do kleští, a chce proto zorganizovat alianci mezi průmyslovými zeměmi, velkými nově vznikajícími mocnostmi a zeměmi nejvíce zasaženými klimatickým oteplováním, jako jsou jižněji položené africké státy, ohrožené ostrovní státy nebo státy jihovýchodní Asie. První nově vznikající mocností, která se tímto způsobem angažuje, je právě Brazílie. Nechce zpomalit svou hospodářskou expanzi, ale zavazuje se, že o 80% omezí odlesňování amazonských pralesů, bude kontrolovat působení chovu dobytka na savanách a omezí použití dusíkatých hnojiv v zemědělství. Při svém tažení proti rýsující se G dvojce oba prezidenti nešetřili silnými vyjádřeními. "Nesmíme dovolit, aby prezident Obama a prezident Hu Tin Tao mohli dospět k dohodě na základě potřeb jejich dvou zemí", prohlásil Lula da Silva. A Sarkozy k tomu dodal: "První ekonomie světa se musí chovat podle své zodpovědnosti. Je pro nás nepřípustné, abychom my činili závazky a druzí říkali: uvidíme zítra." Francouzský prezident původně váhal, zda se pouštět do kodaňské bitvy. Ale z klimatického oteplování učinil věc vnitrostátní politiky, když zavedl velmi nepopulární daň z uhlíku.

Sedmadvacátého a osmadvacátého listopadu je pozván na shromáždění zemí britského společenství na ostrovech Trinidad a Tobago, kde chce přesvědčit země anglofonní Afriky, Austrálii, Kanadu, Nový Zéland a zvláště Indii. Dillí se stává v otázce globálního oteplování významným činitelem. Francouzský ministr pro životní prostředí Jean-Louis Borloo vypracoval plán rozvojové pomoci. Ten se nazývá "Spravedlnost-klima", a má asi deset stran textu. Předpokládá, že by se během dvaceti let vynaložilo 450 miliard euro, z toho tři čtvrtiny by připadly na Afriku. Má pomoci jižním zemím a obsahuje rozsáhlý plán rozvoje solární energie, plány na zalesňování a boj proti půdní erozi. Tímto plánem chce Borloo oddělit Indii od Číny, neboť se týká zemí, jež produkují méně než dvě tuny kysličníku uhelnatého na osobu ročně. U Indie činí toto číslo 1,2 desetiny tuny, u Číny čtyři a půl tuny. Pro pořádek, u Spojených států je to 19 tun a v Evropě 10 tun. Podle posledních zpráv Agentury France Presse Bílý dům sdělil, že Obama přece jen v Kodani nabídne snížení emisí skleníkových plynů ve Spojených státech do roku 2020 o 17%. Výhledově do roku 2030 by Spojené státy měly snížit emise ve srovnání s rokem 2005 o 42%.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .