Kobylky

22. listopad 2004

Z Afriky přes Libyi a Egypt doputovaly miliony kobylek do Izraele. Většina lidí takovou invazi v životě neviděla a první, co jim asi včera přišlo na mysl, byla osmá z deseti ran egyptských, přičemž si někteří zřejmě položili otázku "Proč zrovna my"?

Zatímco zemědělci se obávají o úrodu, v novinách a na internetu se pohotově objevily recepty na úpravu tohoto hmyzu. Pro gurmány v Izraeli jsou dost možná deseticentimetrová sarančata všežravá spíše darem z nebes než božím trestem. Většina Izraelců, ale také Palestinců ovšem doufá, že se naplní prognózy expertů, podle kterých mají kobylky namířeno do Jordánska a Saúdské Arábie, respektive že má situaci pod kontrolou izraelské ministerstvo zemědělství. To tvrdí, že dnes do Izraele dorazí studená fronta, sarančata zůstanou na zemi, a stanou se snadným terčem leteckého práškování. Což by mimochodem jistě uvítali v Jordánsku a Saúdské Arábii. Živelní pohromy nemají žádný logický smysl, pouze logické příčiny. To ale neznamená, že nemohou být člověku v něčem ku prospěchu.

Přinejmenším jsou příležitostí uvažovat, co je důležité a co nikoli. Na přírodní katastrofy lidé vesměs reagují solidárně, odkládají včerejší rozepře či nevraživost a spěchají si na pomoc. Nebýt záplav, vichřic, zemětřesení a kobylek, možná by už nebylo ani lidí. Pokud totiž člověk nebojuje o přežití s přírodními živly, nečelí katastrofám a neštěstím, má sklon hledat nepřítele v jiných lidech. Spíše než státníci, kteří vymýšlejí mírové mapy, mohou blízkovýchodní krizi vyřešit žravé kobylky. Pokud by se rozhodly pro delší pobyt v Izraeli a Palestině, představovaly by společnou prioritu, problém, který by měl přednost před bludným kruhem sebevražedných atentátů a armádních razií. To je ale něco, co kobylky bohužel neřeší.

autor: iho
Spustit audio