Klimatické změny v Latinské Americe

Peruánské ministerstvo už poslalo do ohroženého regionu 1800 lékařů, kteří by měli pomoci, hlavně dětem a starým lidem. Zima pod rovníkem je totiž teprve v polovině a očekává se, že letos bude zvlášť krutá.

Není to však první zima s tak extrémně nízkými teplotami. V roce 2002 vymíraly na podchlazení celá stáda ovcí, které jsou hlavní obživou tamních chudých Indiánů. O dva roky později zemřelo na nemoci dýchacích cest 46 dětí. Postižených, včetně dospělých bylo na 70 000. Podobná situace je i v jiných andských státech jižní Ameriky. Ať se to někomu líbí nebo ne, tento a podobné jevy jako záplavy, velká sucha a tání antarktických ledovců jsou v Latinské Americe důsledkem klimatických změn ve světě. Diskutovat lze pouze o jejich příčinách.

Tomu, jak změnám předcházet případně jak mírnit jejich následky byl nedávno věnován celosvětový panel OSN, jehož se zúčastnilo na 400 expertů. Opírali se o tříleté výzkumy 2500 vědců z celého světa. Poprvé nehovořili k širší veřejnosti pomocí počítačových modelů, které ukazují, jak by se mohlo klima vyvíjet v příštích letech a desetiletích. Tentokrát vědci místo svých představ presentovali empirické údaje, posbírané v uplynulých letech, aniž by z nich činili nějaké výstupy do budoucna. Ty si může každý vyvodit pro sebe.

Předem je třeba říct, že nejvíce postiženy mají být ta území, v nichž vládne chudoba. Mezi ně patří hlavně Afrika ale také Latinská Amerika. Je nasnadě, proč tomu tak je. Chudé země mají málo prostředků, aby se změnám klimatu mohly účinně bránit. To je ostatně vidět i na výše zmíněném příkladu peruánských dětí z hor. Indiáni tam nemají taková oblečení, která by je chránila před nikdy nepoznanými mrazy. V Limě pro ně dobročinné organizace uspořádaly sbírku ošacení, během níž dosud nashromáždily přes 300 tun teplého ošacení, ale to nestačí.

Jak podle odborníků mají tedy Latinoameričany postihnout změny klimatu? Argentinka Graciela Magrin, která má na starosti koordinaci kapitoly pro Latinskou Ameriku v interview pro BBC prohlásila, že bohatší deště a bouřky v některých oblastech už v posledních letech způsobují záplavy, které jsou rok od roku četnější. V blízké budoucnosti roztají mnohé ledovce, zejména v Andách, což bude mít za následek méně vody pro lidskou spotřebu ale také pro zemědělství a výrobu elektrické energie. 50% půdy, která je dnes obdělávána, bude znehodnocena suchem a prosolením. Amazonský prales se změní v savanu. Pokud jde o bidoiversitu, lze očekávat, že přibližně jedna třetina rostlinných a zvířecích druhů vymizí. Už dnes lze pozorovat vymírání některých druhů latinskoamerických žab a ptáků. Lidé budou trpět průjmy, územně se rozšíří výskyt infekčních chorob jako je dengue a malárie. Ovzduší zamořené splodinami z požárů způsobí nárůst respiračních nemocí.

I když na prvý pohled vypadá scénář pro jižní Ameriku dost pesimisticky, experti tvrdí, že zmíněná ověřená fakta pouze vyžadují, aby byla brána vážně. To znamená, aby obyvatelé kontinentu zvýšili svou schopnost adaptace na nové podmínky. Brání tomu - kromě už výše zmíněné chudoby - také nedůvěřiví politici, neexistence odpovídajících opatření a špatná informovanost. Mnozí se domnívají, že nelze bojovat proti změně klimatu pokud je Latinská Amerika politicky roztříštěná. Vědci však soudí, že společný postup by sice byl fantastický, ale stačilo by, kdyby jednotlivé odpovědné vlády naplánovaly své programy, jak čelit změnám klimatu a řídily se podle nich.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .