Klima násobí bezpečnostní hrozby. I kvůli němu se šíří náboženský fundamentalismus, říká kosmický inženýr Lukačevič
Klimatickou krizí se nově zabývá i Severoatlantická aliance. „Klima je spouštěčem, ale také násobičem různých bezpečnostních hrozeb,“ říká Jan Lukačevič, který je součástí poradního sboru generálního tajemníka NATO v oblasti klimatické změny. Jak může změna klimatu ohrozit naši bezpečnost? A měli bychom se spoléhat na technooptimismus, nebo se zabývat svojí osobní spotřebou?
Čtěte také
Kosmický inženýr a popularizátor vědy Jan Lukačevič založil laboratoř pro pěstování rostlin v podmínkách jako na Marsu, zkoumal ledovce na africkém rovníku, časopis Forbes ho zařadil do výběru 30 pod 30 a společnosti Google a The Financial Times ho vybraly mezi stovku lidí ze střední a východní Evropy s největším vlivem na budoucnost.
Lukačevič původně z akademického výzkumu odešel do praktické poradní role v NATO a v současnosti pracuje pro Pražský inovační institut, kde má na starosti rozvoj kosmických aktivit na území hlavního města Prahy.
Klima jako bezpečnostní hrozba
Právě skrze výzkum ledovců a popularizaci vědy se dostal ke klimatické změně. „Musím kvitovat, že se jí konečně nevěnují jenom úzké skupiny odborníků, ale že to začíná být tématem víceméně pro všechny. Ať už pro byznys, tak pro státy a potažmo nadnárodní organizace, jako je Severoatlantická aliance,“ říká.
NATO nemůže ztratit technologickou převahu a naopak musí inovace, vědu a výzkum výrazněji podporovat.
Jan Lukačevič
V NATO se klimatu věnují zejména proto, že se jedná o téma s bezpečnostním podtextem.
„Kvůli změně klimatu se pravděpodobně dá do pohybu několik stovek milionů lidí, kteří budou žít v oblastech, které už nebudou obyvatelné. Už v dnešní době se v oblastech, kde se zhoršují životní podmínky, velmi daří náboženskému fundamentalismu,“ varuje.
Čtěte také
NATO se klimatem zabývá různými způsoby. Loni poprvé na summitu v Madridu generální tajemník NATO promluvil o tom, co se děje v členských zemích a v jejich obranných složkách a jakým způsobem přispívají ke změně klimatu svojí uhlíkovou stopou, vypouštěním zplodin a obecně provozem.
Lukačevič se podle svých slov sám snaží žít udržitelně. To se propisuje do všech jeho aktivit od spotřeby přes cestování a práci až po hodnoty ve společnosti. Podle něj může každý jednotlivými kroky přispět, ať už tím, že nebude často měnit elektroniku nebo bude obecně věci používat až do chvíle, kdy už nepůjdou opravit.
Technologie proti změně klimatu
Mezi technooptimismem a omezováním spotřeby je někde napůl cesty. „Považuji za vhodný přístup jakýsi mix. Kdybychom se totiž spoléhali jenom na technooptimismus, vzorce chování, které máme a exportujeme i do zemí globálního Jihu, vlastně jen přeneseme na další lidi, kteří potom budou chtít civilizační technologické manko dohnat.“
Čtěte také
Čekání na ultimátní řešení nepovažuje za správné. „Myslím si ale, že když budeme technologická řešení dostávat tam, kde je spotřeba nejvyšší, potažmo tam, kde se v tuto chvíli produkuje nejvíc emisí, bude to přece jenom o něco lepší, než když za každou cenu budeme omezovat jen sami sebe,“ míní.
Součástí takových snah má být i NATO, které vytvořilo strategický koncept. Výsledkem je zejména nový strategický koncept. Ten vytyčuje směr Severoatlantické aliance a jejích členských států na příštích 10 let.
„Naše doporučení směřovala do velké míry právě k technologiím. K tomu, že Severoatlantická aliance nemůže ztratit technologickou převahu a že naopak musí inovace, vědu a výzkum výrazněji podporovat. Naším velkým konkurentem v této oblast je totiž Čína, která naše tempo poměrně rychle dohání. Bylo by geopoliticky mimořádně nešťastné, kdyby nás předehnala a začala diktovat tempo ona,“ dodává.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala v audiozáznamu.
Související
-
Mars měl kdysi vodu i atmosféru. Díky výzkumu vesmíru víme víc o změně klimatu, říká Jan Lukačevič
Rok 2021 je také ve znamení hvězdných válek miliardářů o dobytí pozic na poli kosmického turismu. Nabízí se otázka, jestli je to v současné situaci dobře vynaložené úsilí.
-
S modernizací NATO pomáhá i mladý Čech. „Konflikty se nemusí vyhrávat jen zbraněmi,“ říká
NATO potřebuje modernizaci, prohlásil loni na podzim generální tajemník Jens Stoltenberg a jmenoval čtrnáct takzvaných Young Leaders.
-
NATO chce vsadit na vědu a technologie. V hybridní válce jsme zatím pozadu, říká Jan Lukačevič
Skupinu nezávislých expertů do 35 let, takzvané Young leaders, v pondělí jmenoval generální tajemník NATO. Mají alianci pomoct se modernizovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka