Klece na děti

13. červenec 2004

Skotskou spisovatelku Rowlingovou natolik dojala reportáž o českých dětech z ústavu v Rábech na Pardubicku, že se rozhodla za ně přimluvit u českých politiků. Koneckonců vděčí právě dětskému publiku za světovou slávu a dvacetimiliardové jmění, takže její zájem není nelogický.

Podnětem dopisu, který autorka příběhů Harryho Pottera napsala našemu prezidentovi a premiérovi, byl článek v britském deníku Sunday Times, ve kterém reportérka, která se nechala do ústavu v Rábech najmout, popisuje, jak některé děti tráví v síťových lůžkách bez hraček a pozornosti personálu většinu času. Klece na děti, které u nás někteří psychiatři hájí jako nezbytné a užitečné pro pacienta, už v březnu kritizovala Rada Evropy a v květnu Amnesty International. V civilizovaném světě se zkrátka děti do klecí nezavírají, má se za to, že to není nezbytné a že to dětem ubližuje.

Naděje, že přesvědčíme Brity, aby také strkali děti do síťových postelí, je nulová. Nejjednodušší způsob, jak minimalizovat mezinárodní ostudu, je napsat spisovatelce, že nejpozději do pěti měsíců, kdy začne platit novela zákona o sociálním zabezpečení, budou i u nás klece a sítě zakázány. Učinit problém klecí na pacienty předmětem diskuse, zda je spisovatelka seznámena s problematikou tak dobře, jako například náš pan prezident, nejspíše není dobrý nápad. Paní Rowlingová může snadno nabýt dojmu, jakkoli nesprávného, že u nás nemocné děti nemají u politiků zastání. Místo diskuse o kompetenci spisovatelky je asi rozumné souhlasit s názorem našeho vládního zmocněnce pro lidská práva, že je třeba změnit celou kulturu ve zmíněných ústavech, a přivítat názor britské poslankyně Evropského parlamentu baronky Nicholsové, že to chce peníze EU a mohutnou převýchovu personálu.

autor: iho
Spustit audio

Více z pořadu