Klaus zůstává favoritem

14. prosinec 2007

Zhruba dva měsíce před volbou prezidenta republiky je rozhodnuto o tom, že se o tuto funkci utkají minimálně dva soupeři. K delší dobu známému jménu Václava Klause dnes přibylo další. Jedná se o ekonoma Jana Švejnara, který přestal taktizovat a definitivně vyložil karty na stůl.

0:00
/
0:00

Svým způsobem už neměl pro další otálení prostor. Například místopředseda sociálních demokratů Zdeněk Škromach Švejnarovo oddalování rozhodnutí, zda kandidaturu přijme, kritizoval. Mimo jiné tvrdil, že tím výrazně snižuje své šance stát se důstojným soupeřem Václava Klause. Dokonce připustil, že by se sociální demokraté mohli vrátit k Jiřímu Dienstbierovi. Švejnar podobné úvahy ukončil tím, že kandidaturu oficiálně oznámil a podpořil ji podpisy deseti senátorů.

Desítka je právě minimální počet nutný pro předložení prezidentské kandidatury. Ke zvolení hlavou státu je to samozřejmě číslo velmi nedostačující. Z tohoto úhlu pohledu nejde tudíž o žádnou zásadní změnu v Klausových šancích na znovuzvolení. Dokonce nelze úplně vyloučit, že se v následujících týdnech najde dalších deset poslanců či senátorů, kteří navrhnou někoho jiného.

V minulosti se tak stalo, byť to na konečný výsledek nemělo žádný zásadní vliv. Tentokrát by se vynoření nějakého třetího uchazeče o prezidentské křeslo mohlo do průběhu volby zapsat výrazněji. Mohlo by totiž posloužit k rozdrobení sil Klausových rivalů a ulehčit současné hlavě státu obhajobu funkce. Proto až do poslední chvíle zůstane svým způsobem otevřené, kolik uchazečů se do boje o Hrad skutečně zapojí.

Z hlediska dnes oznámené Švejnarovy kandidatury by tak nejzajímavější mohla být jména, která jsou pod ní podepsána. Jedná se například o senátory z řad sociální demokracie nebo KDU-ČSL. Mohlo by se tak zdát, že se mu podařilo získat podporu tak říkajíc napříč politickým spektrem. Takovýto pohled však není úplně přesný. Pro Švejnarovu šanci na zvolení by bylo důležitější, kdyby měl za sebou podporu celých senátorských či poslaneckých klubů.

Ideální by pak bylo, kdyby mohl disponovat podpisy všech zákonodárců, kteří ho chtějí zvolit. Ostatně Václav Klaus se může pochlubit seznamem 122 poslanců a senátorů ODS, kteří se zavázali podpořit svého čestného předsedu v boji o Hrad. Vzhledem k tomu, že ve třetím kole prezidentské volby by mělo stačit 141 hlasů, stačilo by Klausovi ke znovuzvolení přesvědčit dalších devatenáct zákonodárců. Vzhledem k tomu, že volba bude tajná, nemusí být sto dvaadvacítka tak homogenní, jako na papíře.

Přesto je velmi pravděpodobné, že Klaus na začátku února příštího roku uspěje. A zdá se, že to svým způsobem může vyhovovat nejenom občanským demokratům. Řeč může být například o komunistech. Těm mohou příjemně znít některé Klausovy výroky týkající se sudetských Němců, údajného omezování suverenity v rámci Evropské unie, nebo zpochybňování role disidentů v boji proti komunistickému režimu. Ostatně z řad KSČM občas pronikají na veřejnost výroky o tom, že by pro ně znovuzvolení Václava Klause nepředstavovalo zásadní problém. Rovněž někteří lidovci se nechali slyšet, že jim současný prezident vyhovuje. A byť to na veřejnosti sociální demokraté nepřipouštějí, ani pro ně by Klausovo znovuzvolení nemusela být špatná volba. Jednak vztahy mezi čestným a řádným předsedou ODS Klausem a Topolánkem nejsou zrovna idylické. Jednak se hlava státu po volbách nechala slyšet, že by jí nevadila nějaká forma vládní spolupráce mezi občanskými a sociálními demokraty. Toho všeho by ČSSD mohla po prezidentských volbách využít. Zkrátka šance Jana Švejnara na zvolení je relativně malá. Přesto je dobře, že na rozdíl od minulé volby se kandidáti netahají na poslední chvíli jako králíci z klobouku. Výběru hlavy státu tentokrát politici věnují patřičnou pozornost. Mimo jiné to umožňuje jak veřejnosti tak i zákonodárcům lépe poznat názory soupeře Václava Klause.

Když už k ničemu jinému, je to dobré k vyvrácení mýtu, že současný prezident těžko najde důstojného soupeře. Bez ohledu na konečný výsledek jím Jan Švejnar je. Do budoucna je to názorný příklad toho, že i když člověk není léta v záři reflektorů a nezapojuje se aktivně do politického dění, může se stát zajímavým prezidentským kandidátem. Zkrátka, že tento post nemusí být určen pouze zasloužilým politikům.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.