Klaudyánova mapa: Krásný a jedinečný dokument počátků české tištěné kartografie
Letos si připomínáme 500 let od vytištění první mapy Čech. V roce 1518 byla vydána takzvaná Klaudyánova mapa. Jejím autorem byl stoupenec Jednoty bratrské Mikuláš Klaudyán. Podrobně v ní ztvárňuje české království včetně společenských, politických a náboženských poměrů.
„Je to první mapa, která vznikla v českém prostředí a zpracoval nebo navrhl ji český autor,“ uvedla v Magazínu Leonardo historička Eva Semotanová z Historického ústavu Akademie věd České republiky.
Mapa je velmi specifická svým obsahem: kromě zeměpisných prvků jako lesy, cesty nebo řeky zobrazuje sídla, která rozlišuje na utrakvistická nebo katolická, královská nebo poddanská. „Dále užívá mapové znaky pro obyčejná poddanská města bez opevnění a pro hrady, sídla šlechty.“
Tehdejší mapy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. „I když se cestovalo, tak lidé své poznatky z cest spíše zapisovali, než aby nakreslili mapu. Rozkvět kartografie začal až po polovině 16. století, do té doby byly mapy jen schématy.“
Autoři prvních map byli obvykle velmi zcestovalí, ale neměli žádné technické pomůcky pro zpracování mapy, na které jsme zvyklí dnes. Takže to byly náčrtky, které převzaly kartografické dílny, kde obsah vyryli nejdříve do dřevěných desek, pak do mědi a z nich vytiskli.
Eva Semotanová
Vědci se domnívají, že se Klaudyán inspiroval tzv. Etzlaubovou mapou z roku 1500. „Ta byla navržena proto, aby se poutníci mohli dostat do Říma podle mílových značek. Tam právě byly mílové vzdálenosti na hlavních cestách vyznačeny.“
V době Klaudyánově měly mapy různou orientaci. „Ty orientovány na jih sloužily poutníkům směřujícím do Říma. Ti používali kompas a sluneční hodiny, takže postavení k jihu bylo zásadní.“
„Severní orientace map převládla v 2. polovině 16. století, ale třeba rukopisné mapy panství mají orientaci různou ještě v 1. polovině 19. století,“ dodala Semotanová.
Nejen mapa, ale i mravní poučení
„Klaudyánova mapa má také moralistní obsah: kresby a citáty, které měly poučit veřejnost, jak se má křesťanský obyvatel českých zemí chovat,“ popsala historička.
Podle ní ale uživateli této mapy byly jen společenské elity, tedy panovník, šlechta, církevní hodnostáři, učenci z Karlovy univerzity a vzdělaní měšťané. „Mezi obyčejné obyvatele měst se tato mapa vůbec nedostala... Domníváme se, že v Norimberku vytiskli 100 až 500 kusů mapy.“
Experti stále bádají, jakou roli hrál Mikuláš Klaudyán při vzniku mapy. „Shodli jsme se na tom, že byl pravděpodobně jejím navrhovatelem. Měl ideu, do tiskárny v Norimberku si přinesl asi i nějaké kreslené návrhy... Tehdejší kartograf celý list sestavil, a Klaudyán ho asi při tom kontroloval.“
Středověké mapy prakticky nereflektovaly hranice, jedině že se přes určité území táhl název jako třeba Germania nebo Bohemia. Na vyznačení hranic měly mapy malá měřítka. Ke konci 16. století se hranice na mapách už objevují, ale nejsou nijak přesné, takže se podle nich nemůžeme řídit.
Eva Semotanová
Obrovskou hodnotou mapy je výpověď o katolických a utrakvistických městech. „Klaudyán tím dával najevo, co se v této zemi děje. Významná je i výtvarná hodnota. Musíme mapu hodnotit jako celek, nelze oddělit jedno od druhého.“
„Význam map vidím v jejich kulturní hodnotě. Je to kulturní dědictví, stejně jako staré kroniky a další písemnosti. Jsou také krásné, jsou tedy předmětem sběratelství. Také zobrazují to, jak si lidé představovali tehdejší svět i jak se jejich poznatky měnily,“ shrnula Eva Semotanová.
Související
-
Litoměřický archiv vystavil na jeden den velkou vzácnost – nejstarší tištěnou mapu Čech
V Litoměřicích byla 16. května k vidění 500 let stará mapa Čech. Lidé si mohli přijít prohlédnout originál takzvané „Klaudyánovy mapy“ do oblastního archivu.
-
Odborníci na mapy se sejdou v Krumlově
Vydavatelé map a turistických průvodců z celého světa míří na konferenci do Českého Krumlova. Zhruba 300 odborníků tam bude diskutovat o novinkách při tvorbě a zpra...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.