Klára Notaro: Ostrov Korsika rozrušila vražda vězně, který zavraždil prefekta

Colonna pocházel z nacionalistické korsické rodiny, jeho otec byl poslancem v Národním shromáždění za socialistickou stranu.

Yvan Colonna se po vraždě prefekta Erignaca skrýval v horách čtyři roky díky podpoře místního obyvatelstva. Částí populace byl a dosud je považován za lidového hrdinu, za jakéhosi Jánošíka.

Za vraždu představitele státu jsou stanoveny tresty nejvyšší a podmínky výkonu trestu jsou tvrdší. Colonna žádal, aby byl převezen do věznice na Korsiku, ale nebylo mu vyhověno.

Letos v březnu Colonnu ve věznici napadl jiný vězeň, nebezpečný islamista původem z Kamerunu. Důvodem fyzické agrese bylo náboženství. Colonna po třech týdnech v kómatu zemřel. Útok islamisty rozhořčil část francouzské veřejnosti a celou Korsiku. Znovu se objevily otázky, jestli jsou vězni ve věznicích v bezpečí. Ve vězeních právě náboženský fanatismus doslova vzkvétá.

Plán autonomie

Na ostrov se dostavil ministr vnitra Gérald Darmanin, aby korsické nacionalisty uklidnil. Přijel s projektem větší autonomie pro Korsiku. Autonomie by se měla týkat ekonomiky, sociálních věcí, školství, zdravotnictví, místního rozvoje a životního prostředí. Korsičtina, jazyk blízký italštině, by se úředním jazykem nestala, tím by nadále zůstala francouzština.

Korsičané si odjakživa stěžují na silnou centralizaci veřejné moci a rozhodování.

Připomeňme, že Korsika byla do 18. století součástí Janovské republiky, od které si Francie za vlády Ludvíka XV. ostrov koupila.

Protesty Korsičanů v minulosti měly nejrůznější podobu, a také nejrůznější důvody. Největším úspěchem korsických manifestací byl zákaz jaderných pokusů na ostrově. Ty se zde měly odehrávat po roce 1960, když Francie vedla válku s Alžírskem a už nechtěla provádět jaderné výbuchy na Sahaře. Tato aktivita po nesouhlasu Korsičanů byla převedena na francouzskou Polynésii.

Volání po úplné nezávislosti Korsiky už není hlasité, v případě samostatnosti by se ostrov stal pravděpodobně hračkou v rukou mocných mafií a prádelnou špinavých peněz plynoucích z obchodu s drogami.

Útok na Yvana Colonnu a jeho smrt rozdmýchaly pocit historického nedorozumění, nespravedlnosti a útisku Korsičanů ze strany kontinentálních Francouzů, kteří se často na Korsice necítí jako vítaní hosté – nebylo výjimkou, když se jejich nově postavené vily u moře staly terčem různých útoků.

Na Colonnův pohřeb se sjely do obce Cargèse tisíce lidí včetně korsických politiků, aby uctili památku tohoto nového mučedníka, přestože byl odsouzen za vraždu Clauda Erignaca, prefekta, který je přímým zástupcem francouzského premiéra a odpovídá za veřejný pořádek a za bezpečnost obyvatelstva.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži