Kladivo a lupa zůstaly, lasery a radary přibyly, říká o století České geologické služby její ředitel

Minerály v jáchymovském muzeu Královská mincovna po UV osvětlením
Minerály v jáchymovském muzeu Královská mincovna po UV osvětlením
0:00
/
0:00

Česká geologická služba slaví 100 let existence. Co je náplní její činnosti a jak se do její práce promítlo staletí překotného technologického vývoje?

„Státní geologická služba je odborná instituce, která poskytuje státní správě geovědní informace potřebné pro rozhodování ve věcech nakládání s přírodními zdroji, zejména s nerostnými zdroji a s podzemní vodou,“ uvedl ve Studiu Leonardo ředitel České geologické služby Zdeněk Venera.

Ten dodal, že státní geologická služba pomáhá při vypořádávání se s geologickými riziky. „V našem případě jde především o sesuvy, eroze, záplavy. Řešíme i otázky životního prostředí jako jsou dopady těžby. Jako výzkumná instituce produkujeme i výsledky základního a aplikovaného výzkumu.“

I když geologická stavba našeho území je v podstatě dána stovky milionů let, vědecké metody jejího zkoumání se za 100 let zásadně posunuly. „Základem je stále práce geologa v terénu... Pořád používáme kladivo pro získání vzorku, ten zkoumáme lupou. Ale zapojení moderních technologií je běžné.“

Používáme službu GPS v terénu, elektronické kompasy, které měří orientace struktur v horninách, běžně se využívají satelitní snímky, laserové snímkování reliéfu... V terénu používáme i sofistikované geofyzikální metody jako radar, který umožní pohled po povrch země... Můžeme používat přenosný analyzátor RFA, který umožňuje stanovit obsahy některých prvků přímo v hornině.
Zdeněk Venera

V současnosti je silným trendem vytváření 3D modelů a 3D mapování. „V něm dosahujeme velmi slušných výsledků, ačkoliv geologické služby Francie nebo Velké Británie jsou v tom napřed. Ale jsme pro ně seriózní partneři a řešíme spoustu úkolů společně.“

Geologická stavba České republiky je mimořádně pestrá. „Máme tu horninové masivy s nejstaršími horninami ve věku miliardy a dvě stě milionů let, což je rula v jižních Čechách. Pak je tu řada komplexů hornin se stářím od 800 milionů let přes ty staré 500, 300, 200 milionů let. Tyto budují naše pohraniční hory, zejména  v oblasti Sudet a Šumavy, ale také v Jeseníkách.“

Vedle zmíněných starých a erozí opracovaných kopců máme také mnohem mladší pohoří. „To je Karpatské pohoří na Moravě, tedy Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, koneckonců i Pálava. Tato horstva vznikla při alpinském vrásnění. Ta už jsou stará jen desítky milionů let. Jde o horstva mnohem strmější, protože na ně eroze nemohla působit tak dlouho.“

„Jsou tady i sedimentární pánve jako Česká křídová tabule. To je útvar zhruba na sever od Prahy, v Polabí, známá pískovcová skalní města. Tam jsou třeba pískovce nebo vápence, které byly usazeny jako mořské sedimenty převážně mezi 120 a 70 miliony let zpět.“

V 60. letech 20. století bylo dokončeno kompletní mapování území Československa v měřítku 1:200 000, tenkrát jsme byli první země na světě, která měla své území v tomto měřítku kompletně zmapované. V roce 1994 bylo dokončeno mapování celé republiky v měřítku 1:50 000. V letech 2000 byla dokončena digitalizace této mapy.... Tak vznikla jednolitá mapa, které pokrývá celou republiku a je k dispozici na našem mapovém serveru, každý se tam může podívat.
Zdeněk Venera

Naše území je historicky velmi bohaté na nerostné zdroje. „Je známo, že rozsáhlá těžba stříbra na Kutnohorsku má zásluhu na tom, že se vůbec český stát ve středověku rozvinul do významného království. Pak máme další revíry, jako je Jáchymov nebo Příbram.“

„Těžilo se u nás i zlato, jak víme z dob Keltů... Také v současnosti zásoby zlata stále máme, je to například v Kašperských horách nebo na ložisku Mokersko.“

Objevení zatím neznámého a rozsáhlého ložiska nerostných surovin na našem území geolog nevylučuje. „Přestože se geologií naše obyvatelstvo zajímá stovky let, tak se pořád vyvíjejí lepší a lepší prospekční metody a způsoby jak odhalovat složení hornin a podzemních struktur.“

„Například víme o zdokumentovaných zásobách lithia na ložisku Cínovec už ze středověku. Ale tenkrát a vlastně až donedávna lithium nikoho nezajímalo. Protože technologický pokrok žádá nové minerály a prvky, tak nelze vyloučit, že najednou při přehodnocování našeho potenciálu se přijde na ložisko, které by stálo za využití,“ odhadl geolog Zdeněk Venera.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge, Ondřej Čihák

Související