Když se chřipka potká s covidem? Viry se setkají poprvé, předzvěstí je nárůst onemocnění u dětí

5. listopad 2021

Největší audioportál na českém internetu

Nemocná žena | Foto: Shutterstock

Poslechněte si celý souhrn Vědy Plus

Kdo se chce nechat očkovat proti chřipce, neměl by otálet. Loni se sice chřipka díky koronavirovým opatřením nevyskytovala, lidé si více myli ruce, byl lockdown a dodržovaly se rozestupy. V letošní sezóně se ale výskyt chřipky očekává. Předzvěstí je nárůst respiračních virových onemocnění u dětí. 

„To, že loni neproběhlo promoření populace virem chřipky, vytvořilo imunitní okno, na které když nasedne koronavirus, nebo i jenom chřipka, tak to může vést buď k tomu, že se virus bude šířit rychleji populací. Anebo že imunitní systém bude reagovat neadekvátně, přemrštěně,“ varuje děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog Rastislav Maďar.

Čtěte také

Ochranu proti chřipce – stejně jako proti covidu-19 – nabízí očkování. Vakcíny proti chřipce chrání před dvěma kmeny viru A a dvěma kmeny viru B, konkrétní vakcíny se ale každý rok mění, letos to byly subtypy A.

Rozhodl o tom tým expertů ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Ten se obvykle schází v únoru, tedy ve chvíli, kdy pomalu končí chřipková sezona na severní polokouli.

Podle Maďara se za posledních deset let stalo jen jednou, že by vakcína neodpovídala těm patogenům, které následně kolovaly v populaci. „Virus zmutoval tak, že klesla účinnost očkování na asi třináct procent. K tomu došlo už v průběhu chřipkové sezóny, takže nebyl čas řešit to vytvořením nové látky. Vytvořit zásoby totiž trvá měsíce,“ přibližuje.

Nebezpečí pro starší a chronicky nemocné

Proti novému typu koronaviru je v Česku zatím proočkováno necelých šedesát procent obyvatel. Proti chřipce je to méně, dlouhodobě je proočkovanost velmi nízká a pohybuje se pod deseti procenty. To řadí Čechy na úroveň Balkánu a postsovětských zemí.

Čtěte také

Vyspělé země Evropy a severní Ameriky mají proočkovanost populace násobně vyšší, v některých dosahuje až 30 procent. Cílem Evropské unie je zvýšit ji u rizikových skupin na 75 procent, u nás je ale tento ukazatel ani ne poloviční.

Zvýšit by se měla podle Rastislava Maďara i proočkovanost zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. 

Chřipka může být velmi nebezpečná pro lidi nad 65 let věku a dále pro pacienty s chronickými nemocemi, například s onemocněním srdce, cév, dýchacích cest, ledvin nebo diabetem. Tyto rizikové skupiny mají také očkování proti chřipce hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Odborníci doporučují očkovat proti chřipce a covidu-19 s odstupem dvou týdnů, v případě nutnosti je ale možné aplikovat obě očkování simultánně v jeden den.  

Více si poslechněte ve Vědě Plus.

V souhrnu uslyšíte také, jak je možné, že skutečné dětské respirátory vlastně na trhu vůbec nejsou. Nakolik chrání očkování proti lidskému papilomaviru? A proč je problém, že se jezera na severní polokoule Země rychle oteplují? 

autoři: Andrea Skalická , Jan Bumba

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.