Když před 75 lety vybuchl v Ústí nad Labem muniční sklad, lidé se mstili na Němcích

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Výbuch v Krásném Březně
0:00
/
0:00

Dne 31. července 1945 explodoval v Ústí nad Labem muniční sklad. Exploze posloužila jako záminka pro vraždění německých obyvatel města na mostě doktora Edvarda Beneše. Následné vyšetřování trvalo několik hodin a bylo uzavřeno bez důkazů.

Výbuch muničního skladu v ústecké čtvrti Krásné Březno si vyžádal 27 mrtvých a desítky raněných. Hluk explodující munice a černý kouř nad městem si někteří vyložili tak, že nacisté znovu zvedají hlavu.

Revoluční gardy, českoslovenští i sovětští vojáci a další lidé házeli Němce z mostu doktora Edvarda Beneše, několik jich utopili v požární nádrži na Mírovém náměstí a další byli ubiti před hlavním nádražím. Řádění toho červencového odpoledne stálo život přibližně stovky lidí. Pořádek ve městě nakonec zjednala policie.

Pamětní deska na mostě v Ústí nad Labem připomíná explozi v muničním skladě v roce 1945

Průběh toho tragického odpoledne v Ústí nad Labem je zmapován celkem dobře. Záhadou ale už nejspíš zůstane jiskra, která celé řádění zažehla. V bádání historiků se objevuje několik teorií, proč muniční sklad v Krásném Březně vybuchnul.

Zneškodňování munice prováděli zajatci z řad SS a někdo z nich ji mohl odpálit. Mohlo jít o nešťastnou náhodu při manipulaci s výbušninami. Ve skladu byly cenné předměty nebo umělecká díla. Exploze mohla sloužit jako zametení důkazů po nelegálních obchodech. V areálu se nacházely také víc jak tři tisíce motorů do stíhaček Messerschmitt a mohly existovat tlaky na to, aby v československé armádě po válce tyto stíhačky nesloužily.

Možná je také hypotéza, že šlo o akci československé tajné služby, která měla urychlit vysídlení Němců ze země. Ve stejnou dobu totiž zasedala konference v Postupimi, kde se o poválečném uspořádání Evropy rozhodovalo.

Vyšetřování uzavřeno bez důkazů

Vyšetřování ministra generála Ludvíka Svobody a ministra vnitra Václava Noska bylo hotové za pár hodin. Tisková konference s jeho závěry byla už druhý den po obědě a výsledek byl jednoznačný. Jednalo se o sabotáž Werwolfů.

Werwolfové byli nacistickou záškodnickou organizací a skutečně měli na konci války výcvikové středisko v Ústí nad Labem v Krásném Březně. Důkazy pro oficiální verzi ale chybějí. Masakr bezbranných lidí dnes v Ústí nad Labem připomínají dvě pamětní desky. Jedna je na mostě a druhá na místě výbuchu v Krásném Březně.

Celý pořad mapující poválečné bezpráví si můžete poslechnout na audiozázamu. Historii Plus připravil Jiří Zeman.

Spustit audio
autor: Jiří Zeman

Odebírat podcast

Související