Když před 75 lety vybuchl v Ústí nad Labem muniční sklad, lidé se mstili na Němcích
Dne 31. července 1945 explodoval v Ústí nad Labem muniční sklad. Exploze posloužila jako záminka pro vraždění německých obyvatel města na mostě doktora Edvarda Beneše. Následné vyšetřování trvalo několik hodin a bylo uzavřeno bez důkazů.
Výbuch muničního skladu v ústecké čtvrti Krásné Březno si vyžádal 27 mrtvých a desítky raněných. Hluk explodující munice a černý kouř nad městem si někteří vyložili tak, že nacisté znovu zvedají hlavu.
Revoluční gardy, českoslovenští i sovětští vojáci a další lidé házeli Němce z mostu doktora Edvarda Beneše, několik jich utopili v požární nádrži na Mírovém náměstí a další byli ubiti před hlavním nádražím. Řádění toho červencového odpoledne stálo život přibližně stovky lidí. Pořádek ve městě nakonec zjednala policie.
Průběh toho tragického odpoledne v Ústí nad Labem je zmapován celkem dobře. Záhadou ale už nejspíš zůstane jiskra, která celé řádění zažehla. V bádání historiků se objevuje několik teorií, proč muniční sklad v Krásném Březně vybuchnul.
Zneškodňování munice prováděli zajatci z řad SS a někdo z nich ji mohl odpálit. Mohlo jít o nešťastnou náhodu při manipulaci s výbušninami. Ve skladu byly cenné předměty nebo umělecká díla. Exploze mohla sloužit jako zametení důkazů po nelegálních obchodech. V areálu se nacházely také víc jak tři tisíce motorů do stíhaček Messerschmitt a mohly existovat tlaky na to, aby v československé armádě po válce tyto stíhačky nesloužily.
Možná je také hypotéza, že šlo o akci československé tajné služby, která měla urychlit vysídlení Němců ze země. Ve stejnou dobu totiž zasedala konference v Postupimi, kde se o poválečném uspořádání Evropy rozhodovalo.
Vyšetřování uzavřeno bez důkazů
Vyšetřování ministra generála Ludvíka Svobody a ministra vnitra Václava Noska bylo hotové za pár hodin. Tisková konference s jeho závěry byla už druhý den po obědě a výsledek byl jednoznačný. Jednalo se o sabotáž Werwolfů.
Werwolfové byli nacistickou záškodnickou organizací a skutečně měli na konci války výcvikové středisko v Ústí nad Labem v Krásném Březně. Důkazy pro oficiální verzi ale chybějí. Masakr bezbranných lidí dnes v Ústí nad Labem připomínají dvě pamětní desky. Jedna je na mostě a druhá na místě výbuchu v Krásném Březně.
Celý pořad mapující poválečné bezpráví si můžete poslechnout na audiozázamu. Historii Plus připravil Jiří Zeman.
Související
-
Němci na Vysočině. Jejich poklidné soužití s Čechy znemožnil až vyhrocený nacionalismus
Ve velké části Vysočiny se mluvilo od středověku až do konce druhé světové války německy. Platilo to i o dnešním krajském městě Jihlavě.
-
Pogrom v éře republiky. V moravském Holešově rozdmýchal protižidovské vášně tisk i vojáci
První československá republika byla státem Čechů, Slováků, Němců, Maďarů, Rusínů či Poláků byla domovem židovské komunity, která po staletí spolužila s ostatními.
-
Zlínská rodina Miesbachů přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní problémy
V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
