Když mamuti táhli na jih
Před 150 000 lety bylo v severní a střední Evropě tak chladno, že i mamuti se raději vydali na jih. Někteří z nich pak izolovaně žili na Pyrenejském poloostrově.
K typickým zástupcům glaciální fauny, která se Evropou proháněla v době ledové, patří mamuti, srstnatí nosorožci a sobi. V menším rozsahu je provázeli také polární lišky, rosomáci, pižmoni a antilopy sajgy. Na konci doby ledové před 10 000 lety se oteplilo a mamuti a srstnatí nosorožci vymřeli, zatímco další zvířata se stáhla do arktických oblastí. Předtím jim však patřila celá Evropa. V chladnějších obdobích v době před 44 000 až 10 000 lety byla glaciální fauna hojná i na Pyrenejském poloostrově.
Nejstarší místní nálezy kostí těchto zvířat se ale datují mnohem hlouběji do minulosti. Podle studie španělských paleontologů žili mamuti, sobi a srstnatí nosorožci na Pyrenejském ostrově už před 150 000 let – sice v malém poštu, ale žili. Výsledky izotopové analýzy vzorků grónského ledu ukazují, že právě v tomto období zasáhlo Evropu období extrémního chladu. Podmínky prostředí v severní a střední Evropě zřejmě byly natolik extrémní, že i zvířata dobře adaptovaná na chlad přinutily k migraci na jih.
Zdroj: FECYT
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
