Kdy začali prapředci ovládat řeč? Pomohla jim změna ve tváři a hrtanu

30. srpen 2017
Homotová rekonstrukce vzhledu neandrtálců

Jak a kdy jsme byli poprvé schopni mluvit? To přesně nevíme, ale nová analýza DNA odkrývá klíčové evoluční změny, které nám změnily vzhled tváře a hrtanu. Píše o ní časopis New Scientist. Co tedy mohlo vytvořit předpoklady pro něco tak komplexního, jako je lidská řeč? Nešlo o velké změny neboli mutace genů. Spíš o vylepšení aktivity genů stávajících, které nám po předcích zůstaly.

Vedly zřemě k zatažení vyčnívající brady lidoopů a tím ke zploštění tváře oproti naším opičím předkům. Také hrtan se přestěhoval níž do krku, což našim předkům pomohlo zvuky zpřesnit a zjemnit. Antropologové však v článku dodávají, že pro rozvoj řeči byly stejně tak důležité změny v mozku. Je možné, že i naši dávní předkové mohli mluvit, ale hrubším způsobem, změny tváře jim to jen pomohly dokončit.

Článek na serveru New Scientist popisuje, že při tomto výzkumu vědci z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě porovnávali DNA dvou moderních lidí a čtyř dalších, kteří žili v rozmezí posledních padesáti tisíc let. Dále prozkoumali DNA dvou vymřelých homininů, neandrtálce a denisovana. K tomu si prohlédli genetický materiál šesti šimpanzů a data moderních lidí z veřejných databází. Zkoumali přitom, které geny byly během evoluce více či méně aktivní. To se pozná podle chemické změny, takzvané metylace. Geny, které metylovaly, bývají zapnuté, ostatní vypnuté.

Útlum genu NFIX

U moderních lidí se, na rozdíl od našich předchůdců, aktivita genů spojených s tvarem obličeje a hrtanu dramaticky měnila, dočteme se v časopise New Scientist. Týká se to zvláště genů pro vývoj hlasivek a hrtanu. Příkladem je gen NFIX, který je klíčový pro protažení čelisti a vývoj hrtanu, u moderních lidí je utlumený. Autoři studie se domnívají, že právě to umožnilo optimální uzpůsobení hlasového ústrojí pro lidskou řeč. Vertikální a horizontální složky hlasového ústrojí máme totiž stejně dlouhé.

Gorila s nejhezčím pohledem - Tadao oslavil 43. narozeniny

Žádná z těchto změn v genové aktivitě se nenašla u ostatních zkoumaných druhů. Evoluci hlasového aparátu moderního člověka označili vědci za unikátní. Výsledky jejich bádání by se měly brzy objevit v některém uznávaném impaktovaném časopise.

Mozek, ne anatomie

Další badatelé však upozorňují, že studie, ač důležitá, neodkryla celý příběh evoluce řeči. Schopnost mozku zpracovávat hlásky, které vyslovují jiní lidé, může být důležitá stejně jako anatomické změny, možná ještě důležitější, říká Erik Trinkaus z Washingtonovy univerzity v St Louis. Další odborník, Adriano Lameira, podotýká, že anatomie samotná nebrání primátům vydávat zvuky podobné samohláskám, píše New Scientist. Studie z roku 2016 prokázala, že opice by mohly vydávat zvuky podobné lidské řeči, kdyby jim lépe pracoval mozek. S tím ale jiní vědci polemizují.

Řeč se zřejmě během evoluce homininů zdokonalovala postupně. Existují důkazy o tom, že v omezené míře mohli mluvit neandertálci a denisované. Podle vyjádření dalšího vědce, Philipa Liebermana zřejmě měli naši dávní bratranci mozky schopné učení a složitého vyjadřování, ale jejich řeč zřejmě nebyla tak srozumitelná jako naše. Možná i to zčásti přispělo k jejich vymření, cituje Liebermanovo vyjádření časopis New Scientist.

Spustit audio
  • Zahraniční
  • vývoj
  • hlas
  • řeč
  • evoluce