Kdy začala II. světová válka

23. září 2010

Už Jára Cimrman bojoval za jednoduše zapamatovatelná data historických událostí, která by studentům usnadnila učení. Jeden takový snadný údaj připadá na 1. září 1939 a jde o počátek II. světové války. Nechybělo však mnoho a v hlavách školáků by plula další zmatečně poskládaná čísla.

Hitlerův rozkaz vedoucí k rozpoutání světového konfliktu mohl totiž zaznít o pár dní dříve. Po anšlusu Rakouska v březnu roku 1938, dalším ústupku Hitlerově svévůli v podobě Mnichovské dohody, následném vytvoření Protektorátu Čechy a Morava a podepsání sovětsko-německého paktu o neútočení, se německý vůdce rozhodl splnit si své sny vojenskou silou. Porážka Německa v první světové válce a následné příkoří v podobě versailleského systému měly být odčiněny.

Za datum útoku na Polsko stanovilo německé vedení 26. srpen 1939. Co tomu těsně předcházelo, popisuje prof. Vladimír Nálevka v knize Světová politika ve 20. století I.: "Němci porušili statut svobodného města (Gdaňsku) a jmenovali dosavadního gauleitera NSDAP Forstera hlavou nového státu. V pátek 25. srpna ve 12 hodin se OKW informovalo u generála Haldera na štábu pozemních vojsk o míře časové rezervy pro vydání konečného rozkazu k útoku, i pro jeho případné odvolání. Označena byla 15. hodina. Téhož dne připlula do gdaňského přístavu školní loď německého válečného námořnictva Schleswig-Holstein. Tato stará bitevní loď z roku 1906 již nemohla konkurovat moderním válečným lodím, ale její čtyři 280milimetrová děla nebezpečně ohrožovala polskou základnu na Westerplatte. Navíc měla v podpalubí úderný oddíl námořní pěchoty."

Polsko v ohrožení

Hitler předpokládal, že v případě vojenského útoku zůstane Polsko osamoceno. Plány Joachima von Ribbentropa, předního nacistického politika a diplomata, počítající s neangažovaností Velké Británie, však nebyly naplněny. Na pořad dne se naopak dostala otázka britsko-polské spojenecké dohody, o které se hovořilo už dříve. Zlom v jednání nastal 25. srpna, kdy britský ministr zahraničí a stoupenec politiky appeasementu lord Halifax oznámil polskému velvyslanci v Londýně, že dohoda může být okamžitě podepsána. Tyto události vážně ovlivnily charakter následujícího dění.

Logo

V pátek 25. srpna krátce po poledni se uskutečnil rozhovor mezi Hitlerem a britským velvyslancem Hendersonem. Proběhl v klidném tónu, nicméně půl hodiny po jeho skončení Hitler rozhodl o zahájení válečné akce proti Polsku. Před podvečerní návštěvou francouzského velvyslance Coulondra se však vůdce dozvěděl o podpisu a obsahu britsko-polské dohody a následně rozkaz zaútočit na Polsko odvolal.

Hitler obhajoval své počínání tím, že potřebuje více času na diplomatická jednání. Ve skutečnosti mu šlo především o narušení spojeneckých závazků. Výsledkem byla několikadenní jednání na všech stranách.

Záruka bez záruky

V britsko-polské dohodě, která byla zamýšlena jako odpověď na Hitlerovo memorandum, se jednalo zejména o otázkách menšin a hranic. Tento dokument přivezl dne 28. srpna večer do Berlína sir Neville Henderson. Jeho hlavním cílem bylo potvrzení záruk Polsku. Ani písemná záruka podpory ze strany Velké Británie však Polsko od německého útoku nezachránila. Už následujícího dne německé plány odsoudily Polsko k zániku.

Logo

Jak již bylo zmíněno, další osud Polska byl už zpečetěn paktem Molotov-Ribbentrop ze srpna roku 1939. Obě strany se v něm zavázaly k tomu, že v případě válečného aktu třetí strany proti Německu či Rusku neposkytnou této třetí síle pomoc. Dále se dohodly na společných konzultacích, na odmítnutí účasti v paktech, které by byly namířeny proti jedné ze stran, a na řešení sporů výhradně přátelskou výměnou názorů nebo arbitráží. Tím byla definitivně otevřena cesta Německa na východ. Tzv. Fall Weiss (Bílý plán) mohl začít. Intervenci Francie a Velké Británie v oblasti východní Evropy ovšem Němci neočekávali.

Druhá světová válka tedy začala 1. září 1939 útokem na Polsko a na východě se nesla v duchu tzv. bleskové války, naopak na západě bývá počátek konfliktu označován za válku podivnou, nebo také za válku vsedě, kterou charakterizovala nečinnost obou znepřátelených stran. Operace probíhaly jen na moři, kde se rozhořela bitva o Atlantik, tedy zápas o ovládnutí životně důležitých britských námořních komunikací.

Celý rozhovor s prof. Vladimírem Nálevkou můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 7. 9. 2007. Poslechnout si jej můžete v archivu pořadů.

autor: Teresa Babková
Spustit audio