Kdo se bojí (do) lesa?

„Les je velký a významný fenomén,“ uvedl odborník. „A není to jen přírodní jev, ale také jev společenský a ekonomický.“

Podle něj má les velké množství funkcí jak pro člověka, tak pro krajinu. Potřeby společnosti se ale mění, a funkce lesa vznikají a zanikají podle toho, jaké potřeby člověk má.

Mnohdy je mezi jednotlivými funkcemi lesa i rivalita, a dochází ke střetu zájmů. „Například jedna skupina obyvatel by chtěla, aby lesy plnily jiné funkce, než chce druhá skupina.“

Asi nejmarkantnějším příkladem střetu zájmů je mezi funkcí produkční a přírodoochrannou. „Jednotlivé skupiny vidí tyto dva aspekty striktně odděleně, ale úplně to tak není, mnohdy se obě funkce prolínají,“ vysvětlil expert.

„Les třeba poskytuje materiál pro život člověka. Dřevo je obnovitelné, a při produkci, zpracování, užívání, ale i likvidaci je daleko příznivější pro prostředí obecně než výrobky z neobnovitelných surovin, jako ropa, plasty, vápence a betony.“

Ideální krajina? Travnatá step beze stromů

„Lidé chápou les různým způsobem, a to je podmíněno také historicky a kulturně,“ tvrdí Šišák.

Kromě Slovanů nebo Germánů, kteří jsou historicky s lesem spjatí, existuje řada národů, které les nemají rády a bojí se ho.

„Například původně stepní národy střední Asie nebo severní Afriky. Pro ně je ideálem krajiny krajina pokrytá travním porostem, kterou nehyzdí jediný strom,“ přiblížil odlišnou kulturní perspektivu jiných národů Šisák.

Pro tyto národy jsou stromy a lesy nositeli negativních znaků. „Jsou pro ně sídlem zlých sil, tmy, vlhka, nepřátel a nemocí.“

„To platilo i pro staré Řeky: Řekové se báli oblasti střední Evropy, protože tu byl tzv. Hercynský les, který považovali za sídlo zlých sil,“ představil odlišný pohled na fenomén lesa Luděk Šišák.

Nejen o dobrém zacházení s lesy hovořil expert na ekonomiku lesního hospodářství Luděk Šišák z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Pořad připravila Eva Hůlková, moderuje Martina Spěváčková.