Kdo je Česká hlavička
České hlavičky 2007 je projekt zaměřený na podporu talentované mládeže. Cílem 1. ročníku soutěže bylo zvýšit zájem mladých lidí o studium technických a přírodovědných oborů a o vědeckou kariéru.
Výsledky soutěže České hlavičky 2007 byly slavnostně vyhlášeny 1. listopadu v Brně. O celé akci i předávání cen si v Dopoledni s Leonardem povídala Adriana Krobová s manažerkou projektu Ivou Sladkou.
A kdo se tedy stal Českou hlavičkou?
Hlavní cenu VŠE "Merkur" za oblast Technických a přírodních věd s výrazným ekonomickým aspektem získal Jan Nezval z 2. ročníku Střední odborné školy průmyslové Prostějov, který navrhl, zkonstruoval a vyrobil zařízení pro výrobu kvalitních plošných spojů.
Cenu ČEZ a.s. s názvem "Futura" za oblast Technologií a inovací obdržely Jana Hejlová a Aneta Neubauerová ze 3. ročníku Střední průmyslové školy Žďár nad Sázavou. Laureátky získaly ocenění za práci o zvonařství - řemesle, které je opředeno tajemstvím výroby a které bylo zatím hodně závislé na intuici a děděných zkušenostech.
Cenu "Ingenium" za oblast Informatiky a komunikace si odnesl Jaromír Bačovský ze 3. ročníku Gymnázia Brno-Řečkovice za svou práci o simulaci spinových systémů pro nukleární magnetickou rezonanci.
Cenu "Genus", cenu Veolia Voda a.s. za oblast Zdraví a životní prostředí získala Lucie Zemanová ze 3.ročníku Gymnázia Praha 6. Její práce se týkala vlivu různých forem chronické hypoxie na tělesný růst, hematokrit a myokard laboratorního potkana.
Cenu "Abraxan" Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR pro studenty do 15 let v technických a přírodních oborech obdržel Michal Voříšek ze 6. třídy ZŠ Karlovy Vary. Michal sestrojil samostatně dálkové ovládání pomocí GSM, které lze využít například k dálkovému ovládání světla na libovolném místě, kde je signál mobilu.
Všem oceněným studentům blahopřejeme!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
