Každý Čech vyhodí za rok přes 60 kg jídla. Plýtváme ale méně než průměrný Evropan, popisuje Strejcová z neziskovky
„Na konci každého roku se u nás vyhodí 80 tisíc tun potravin. Na jednoho spotřebitele v Evropské unii to vychází na 127 kilogramů potravinových zbytků a odpadu,“ říká zakladatelka neziskové organizace Zachraň jídlo Anna Strejcová. Podle nejnovější statistiky Eurostatu se dohromady v celé EU vyhodí téměř 57 milionů tun potravin.
Pokud se vám vybaví plné popelnice za supermarkety, tak obchodníci, kteří se teď už ale snaží jídlo buď prodat, nebo předat potravinovým bankám, na celkovém plýtvání podílejí jen pěti procenty.
Na jednoho člověka připadá 33 kg vyhozených potravin, které by se ještě daly sníst.
„Teď už nevím o jediném řetězci, který by na to – alespoň mediálně – nekladl důraz. Zájem o toto téma se totiž hodně zvýšil – i proto, že se chtějí prezentovat jako společnosti, které potravinami neplýtvají,“ vysvětluje Strejcová.
Farmář-zpracovatel-obchodník-spotřebitel
Je tedy problém někde jinde na trase farmář-zpracovatel-obchodník-spotřebitel? Zemědělci a zpracovatelé dohromady přispívají k celkové mase všech vyplýtvaných potravin skoro třetinou. Větší částí se na tom podle Ústavu zemědělských a ekonomických informací podílí výrobci.
Čtěte také
Jan Pivoňka z Potravinářské komory s tím ale nesouhlasí. Výsledek měření podle něj ovlivňují obchodníci, kteří část přebytečných potravin vrací k likvidaci právě zpracovatelům.
V objemu vyhozených potravin se ale nikdo nevyrovná samotným spotřebitelům. Z většiny výzkumů dlouhodobě vychází, že domácnosti jsou zodpovědné za víc než polovinu všech vyhozených potravin.
„Ve studiích se ale neuvádí množství potravin, které se nesklidí na úrovni zemědělců – něco zůstane na polích nebo v sadech. A je teda potřeba počítat s tím, že se naopak započítává jídlo, které se ještě dá sníst, ale které je vykazováno jako různé zbytky,“ vysvětluje Strejcová ze Zachraň jídlo.
Čtěte také
Výzkum Mendelovy univerzity v Brně, při kterém se šlo napřímo do kontejnerů a popelnic lidí v různých typech zástavby v Brně, zjišťoval, kolik a lidé vyhazují.
„Na jednoho člověka připadá 33 kilo vyhozených potravin, které by se ještě daly sníst. A když k tomu připočteme ještě i další zbytky, tak je toto číslo je vyšší. Může tomu zhruba odpovídat Eurostatem spočítaných něco přes 60 kilo na osobu za rok. Podle Eurobarometru je na tom Česko ale relativně líp než ostatní státy. Je tak možné, že se tady relativně plýtvá míň než jinde,“ uzavírá.
Premiéru pořadu Zaostřeno jsme vysílali v listopadu 2022, natočila Lucie Pávová. Víc si poslechněte v audiozáznamu.
Související
-
Vzdělávací projekt Smart Food se zaměří na plýtvání jídlem. Testovat ho budou žáci na pražských ZŠ
Češi podle vědců ročně vyhodí přes 800 tisíc tun jídla. Vědci z Mendelovy univerzity dnes představili projekt s názvem Smart Food, který má zabránit plýtvání jídlem.
-
Polsko se chystá zavést zákon, který by omezil plýtvání jídlem. U nás už podobný platí
Polský Sejm schválil zákon, který má omezit plýtvání jídlem, píše o tom deník Rzeczpospolita.
-
Vadí jí plýtvání jídlem. Napsala proto kuchařku, ve které učí vařit dobroty ze zbytků
Řadu kuchařských knih už napsala Jitka Rákosníková. Nejnovější je Recyklovaná kuchařka a sama autorka dodává, že v ní jde i o renovaci, regeneraci, případně renesanci
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.