Kateřina Tučková: Fabrika. Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru

Kateřina Tučková

Poutavé vyprávění Kateřiny Tučkové o pěti generacích brněnských textilních magnátů i o soukromých a evropských dějinách. To je rozhlasová adaptace knihy Fabrika.

Výraz moravský Manchester znají i ti, kteří v Brně nežijí a nevidí každodenně trosky, které z této slávy zbyly. Ale ani většina Brňanů dnes už asi neví, že látky ze zdejších textilek zaplavovaly v 19. století doslova celý svět a bouřlivý průmyslový rozmach proměnil město v sebevědomé a moderní centrum.

Brněnskou přízi dokonce skupovaly slavné anglické textilky, které ji – s označením Made in England – vyvážely do celého světa, občas i do Brna. Honosné vily, nádraží, ulice, parky a koneckonců i brněnský hantec, to vše vznikalo v souvislosti s rozvojem textilnictví.

Odvrácenou stranou tohoto vzmachu ale byly stávky zbídačených dělníků, sociální problémy a sirotčince plné dětí pracujících od rozbřesku do noci v prachu a hukotu tkalcovských strojů.

Katalog a román

Když před třemi lety otevřela Moravská galerie rozsáhlou výstavu Brno – moravský Manchester, katalog výstavy byl ještě pozoruhodnější než obvykle. Jeho spoluautorkou byla totiž Kateřina Tučková, která se na něm podílela nejen jako kunsthistorička, ale i jako zkušená a úspěšná spisovatelka.

Napsala text na pomezí literatury faktu a historické novely, v němž se prolínají osudy dynastie textilních baronů s úvahovými a reportážními prvky o přípravě výstavy. Pozdější vydání jejího textu jako samostatné knihy Fabrika pak stvrdilo, že tyto velké a barvité osudy dokáží oslovit i ty čtenáře, kteří výstavu neviděli.

Rozhlasová Fabrika

Rozhlasové adaptace díla neobvyklého obsahově i formálně se ujala sama autorka Kateřina Tučková. Podpořila hlavně historickou linku příběhu, sahající od poloviny 18. století až do druhé světové války.

Nevynechala ovšem ani současné úvahové pasáže. Pětidílnou četbu na pokračování natočil v brněnském studiu režisér Zdeněk Kozák s herci Janou Štvrteckou a Michalem Bumbálkem.