Kateřina Smejkalová: Výprask pro berlínskou vládu, AfD na koni
V Německu v neděli voliči a voličky rozhodovali o sestavách zemských parlamentů v Bavorsku a Hesensku, dvou západoněmeckých spolkových zemích, v nichž celkově žije zhruba čtvrtina všech obyvatel federálního státu.
Jednotlivé spolkové země mají poměrně rozsáhlé samosprávné kompetence a složení jejich vlád také ovlivňuje rozložení sil v jedné z komor německého parlamentu, tzv. Bundesratu. U voleb do zemských sněmů tak jde o typické volby tzv. druhého řádu, kdy lze význam dění na zemské úrovni pro jejich výsledek jen těžko oddělit od vlivu berlínské politiky.
Čtěte také
Volební klání v Bavorsku nepřineslo v celkovém pohledu žádné zemětřesení – s přehledem vyhráli tamní křesťanští konzervativci z CSU pod vedením dosavadního předsedy zemské vlády Markuse Södera. Jejich podpora sice už zdaleka nedosahuje nadpoloviční většiny, jak byli zvyklí v minulosti a díky čemuž dlouho vládli v jednobarevných kabinetech, svou pozici nejsilnější politické síly na 37 procentech nicméně od minula obhájili.
Významněji si naproti tomu polepšili tzv. Svobodní voliči (Freie Wähler), kteří zatím nejsou součástí politiky po celém Německu. V Bavorsku ale s hegemonem CSU vládli již minulé funkční období, a i v tom dalším tak spolu pravděpodobně sestaví vládu na stejném půdorysu.
Posilování AfD
Vůbec největší přírůstky voličských hlasů však zaznamenala nacionalisticky konzervativní Alternativa pro Německo (AfD), která s bezmála 15procentním podílem obsadila třetí místo. Připočtou-li se k tomu hlasy pro zmíněné Svobodné voliče, kteří se před volbami také profilovali jako pravicově populistická alternativa k CSU, pak tyto krajně pravicové síly mají dohromady podporu skoro třetiny Bavorů a Bavorek.
Čtěte také
Všechny strany vládnoucí berlínské koalice, tedy sociální demokracie SPD, Zelení a liberálové z FDP si pak v Bavorsku pohoršily. První jmenovaní spíš drobně, na konzervativním jihu se drží pouze kolem deseti procent dlouhodobě, ačkoli v liberálnější metropoli Mnichově naopak stabilně vyhrávají.
Zelení ztratili od minula asi šestinu své podpory a skončili těsně za AfD čtvrtí, FDP pak spadla skoro o polovinu, a protože se už minule do bavorského Landtagu dostala jen s odřenýma ušima, další propad nyní znamená pro stranu jeho opuštění.
Výsledky voleb ve spolkové zemi Hesensko by definici zemětřesení odpovídaly o něco víc. Vítězní křesťanští konzervativci z CDU si zde polepšili o bezmála osm procentních bodů až na celkově více než třetinovou volební podporu. O lídrovi jejich kandidátky a dosavadním ministerském předsedovi Borisovi Rheinovi se před volbami sice říkalo, že je neznámý a nevýrazný, krize berlínské vlády mu ale nakonec očividně dopomohla k triumfu.
Čtěte také
Zelení a SPD si v Hesensku pohoršili o zhruba čtvrtinu na shodně asi 15 procent, a i zde obě strany tím pádem předehnala AfD, která atakuje dvacetiprocentní hranici a zaujímá tak celkové druhé místo. Voličský výprask se nevyhnul ani třetímu berlínskému koaličnímu partnerovi, liberální FDP, která po třetinovém propadu s přesně pětiprocentní podporou tak tak vůbec uhájila místo v parlamentu.
Bavorsko a Hesensko tak vysílají zejména jeden signál: že výrazné posilování národovecky konzervativní AfD zdaleka není pouze problém bývalého východního Německa a že se prozatím recept na něj ani v náznaku nepodařilo najít.
Zcela určitě jím očividně není politika, kterou zatím předvádí vládnoucí berlínská koalice – komunikačně slabá a rozhádaná, bez jednoznačného vedení ze strany kancléře Scholze, nedostatečně reagující na obavy Němců a Němek v sociálně i geopoliticky rozjitřených časech. Zejména pro FDP sebevědomého a zřejmě příliš přísně státní kasu střežícího ministra financí Christiana Lindnera začíná jít o holé politické přežití.
Na fundamentální změnu kursu vládním stranám zbývají ještě dva roky. Dalším testem, jak se jim v tom daří, budou za rok touto dobou volby do zemských parlamentů na východě země. Pokud se nic nezmění, hrozí tady AfD s až třetinovou podporou volby dokonce vyhrávat.
Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
