Kateřina Smejkalová: Cestovat po celé zemi za pakatel

3. září 2023

V Německu letos v květnu zavedli síťovou jízdenku za 49 euro měsíčně, tedy v přepočtu asi 1200 korun. Reaguje na velký úspěch loňského na tři letní měsíce omezeného experimentu s jízdným dokonce za pouhých 9 euro za měsíc. Má celoněmeckou platnost, proto se jí také říká Deutschlandticket, umožňuje nicméně cestovat pouze městskou hromadnou dopravou a normálními vlaky, rychlovlaky se musí platit zvlášť.

Přesto jde pro Němce využívající hromadnou dopravu o velkou finanční úlevu – dosud stály měsíční jízdenky zejména ve velkých městech i více než dvakrát tolik a platily pouze v jednom konkrétním, o nákladech v Německu poměrně obvyklého dojíždění mezi městy nemluvě. O velmi výhodnou nabídku jde ale dokonce i na české poměry.

Čtěte také

Kromě toho nabízí možnost dotovaného jízdného pro zaměstnance, dosud je takových tzv. Jobtickets asi pětina z celkem vydaných zhruba 11 milionů. Očekává se ale strmý nárůst s tím, jak se informace o této nabídce postupně rozšíří a firmy vypoví své stávající modely dotování zaměstnaneckého dojíždění do práce.

V případně, že zaměstnavatelé přispějí na jízdenku alespoň 12 euro měsíčně, stát přidá pár euro též a cena pro zaměstnance se tím může dostat na pouhých 34 euro měsíčně, tedy asi 800 korun.

Aby méně Němců dojíždělo autem

Jízdenka určená specificky na dojíždění do práce tak ztělesňuje určité zpřesnění zacílení nového výhodného jízdného. Zatímco lístek za 9 euro se vyplatil i jen na jeden výlet a hojně ho používali i turisté, což vedlo k přeplnění vlaků zejména o víkendu, o něco vyšší cena v kombinaci s firemním zvýhodněním má nyní přinést opravdovou změnu v tom, co Německo opravdu pálí – tedy kolik lidí jezdí autem místo MHD v běžném životě.

První analýzy ukazují, že se to vcelku daří – z aut do vlaků a tramvají se zatím přesunula zhruba 3 procenta dopravy, což může znít jako málo, v německém měřítku jde ale o zhruba 100 000 dojíždějících denně.

Čtěte také

Zároveň se však myslí i na skupiny, pro které je i 49 euro stále příliš vysoká cena. Slevy zatím neexistují na celostátní úrovni, část spolkových zemí se však rozhodla ještě více zadotovat cenu například pro studující nebo seniory.

Protože ale tím vzniklé region od regionu odlišné podmínky odporují jednomu z dalších hlavních cílů jednotné jízdenky, tedy aby byla opravdu jednotná pro celé Německo, usilují nyní spolkové země o stejnou slevu všude zatím alespoň pro studující, ideálně ještě k začátku nadcházejícího zimního semestru. Mohli by tak brzy jezdit po celé zemi za 19 či 29 euro měsíčně, tedy nejvýše necelých 700 korun.

Náklady na údržbu však stoupají

Na posouzení dlouhodobějších dopadů je ještě brzy. Kritikům vadí prozatím zejména to, že velké prostředky plynou do subvencování jízdenek místo do údržby a rozvoje infrastruktury a že tím budou náklady pro erár na udržení celého systému v následující dekádě strmě stoupat.

Čtěte také

Deutschlandticket nyní ročně dotují z půlky spolkové země a z půlky centrální stát ve výši celkem 1,5 miliard euro. Na jeho pokračování příští rok zatím svůj podíl přislíbily pouze spolkové země, a tak se na podzim čekají intenzivní politická jednání o tom, v jaké podobě bude napřesrok výhodná nabídka pokračovat.

Že by nicméně zase přestala existovat zcela, je v podstatě vyloučené. Na to už je v Německu příliš ustálená shoda na tom, že široce dostupná a rozvinutá hromadná doprava je cestou jak nejen snížit emise a přiblížit se uhlíkové neutralitě, ale celkově zvýšit kvalitu života v zemi.

Kateřina Smejkalová

Je dobré kontrastovat nejen tento přístup k mobilitě jako takový, ale i jeho detaily od obřích veřejných investic přes starost o způsob a cenu dojíždění do práce po podstatné slevy pro nízkopříjmové skupiny s tím, jak o stejné problematice přemýšlíme u nás.

Dá se konstatovat, že buď v podstatě vůbec, či dost odlišně až přímo opačně. Právě v takových případech je dobré mít na zřeteli, že to očividně jde i jinak. Sledovat německý experiment tak bude i nadále velmi zajímavé.

Autorka je politoložka, působí ve Friedrich-Ebert-Stiftung

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.