Kateřina Perknerová: Velká voda odplavila politiku. Ale jen na pár dní
Příroda ukázala svoji moc v plné síle. Naše babičky a dědové říkávali, že voda je dokonce horší než oheň, protože proti ní není obrany. Bere všechno. Letos to ale přece jen tak úplně nebylo. Poučení a zkušenost z tragédií jsou platidla vysoké ceny. Nezískáme je, dokud si neprojdeme něčím hrozným a bolestivým. Pokud to však přežijeme, příště se nebezpečí snažíme vyhnout, nebo ho minimalizovat. To je případ víkendové katastrofy.
Předpovědi hydrometeorologů byly detailní a přesné, což jim umožnil vědecký pokrok a do něj investované prostředky. Integrovaný záchranný systém zafungoval bezchybně. Nikdo se nikomu nepletl do cesty, ministři odložili spektakulární maskáče a gumovky a dělali to, co měli.
Říct, že to stát zvládl na jedničku, by ovšem bylo nadnesené. Od záplav v roce 2002 vlády všech zabarvení vynaložily na protipovodňová opatření 60 miliard korun. Většinou šlo o hráze, úpravu krajiny, regulaci řek nebo poldry.
V roce 2020 představil tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) 31 míst, která chtěl chránit přehradami. Mezi nimi byla tři velká vodní díla: Skaličky na Bečvě, Vlachovice ve Zlínském kraji a Nové Heřminovy na Bruntálsku. Ani jedno se budovat nezačalo.
Boj o přehradu na Jesenicku
Současný lidovecký šéf resortu zemědělství Marek Výborný k poslednímu z nich sdělil: „Stavba Nové Heřminovy se po desetiletí potýká s překážkami různých organizací, například Hnutí Duha. Od roku 2023 máme územní rozhodnutí, které je napadeno účastníky řízení, což komplikuje jeho výstavbu. Pokud by dnes přehrada stála, Krnov i Opava by byly ochráněny.“
Dodal, že už hovořil s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) o změně legislativy. Liniový zákon umožňuje rychlejší vypořádání vlastnických vztahů s majiteli pozemků, na nichž mají vyrůst stavby ve veřejném zájmu.
Neomezuje ale soudní tahanice s různými neziskovými organizacemi a ekologickými aktivisty. Zřejmě každý by teď konstatoval, že takový předpis by se měl okamžitě přijmout. Možná ano, ale nemělo by to utnout argumenty druhé strany.
Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky třeba prohlásil, že „hráze a další opatření v Krnově měly stát dávno před vybudováním vodního díla a oni jeho zahájení nijak nezpozdili“.
Odmítavě se k obvinění Výborného vyjádřila i předsedkyně Zelených Magdalena Davis. Zdůraznila, že analogicky by za viníka pohromy na Jesenicku mohla označit Agrofert nebo ministerstvo zemědělství, neboť se nestarají o to, aby půda nebyla zničená nešetrným hospodařením, těžkou technikou a nadužíváním chemikálií. Podle vědeckých studií by zdravá půda zadržela až o 40 procent víc vody.
Voda a volby
Je zřejmé, že ani na první pohled jasná věc, jako je výstavba přehrady Nové Heřminovy není nic, co by se dalo zařídit během roku. Těch 27 let je ovšem nepřípustně moc.
O výsledku voleb do krajských zastupitelstev do značné míry rozhodne ničivý vodní živel. Jimi to ale nekončí.
Pětikoalice musí vyřešit pomoc lidem z postižených míst, přijmout a pak realizovat další protipovodňovou strategii včetně přehrad. A to jsou záležitosti, které pravděpodobně ovlivní i hlasování do Sněmovny za rok touto dobou.
Autorka je redaktorka a komentátorka Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
