Ivan Štern: Mají Syřané šanci se vrátit domů?
Pád syrského diktátora vyvolal v Evropě vlnu optimismu. Ne tolik v duchu úlevného oddychnutí si, že zas jedna diktatura neuspěla a naskytla se naděje na demokracii, ale v duchu sobeckém. Odchod Bašára Asada znamená, že se země přece mění v bezpečné místo. Mohou se proto vracet uprchlíci, dosud hledající azyl v Evropě a v Turecku.
Na proměnu Sýrie v bezpečné místo evropští optimisté usuzují na základě zatím zcela nezávazných slibů vítězných islamistických rebelů. Silně přitom připomínají sliby Talibánu. Když obsazoval Kábul, uklidňoval ze země prchající Američany a Evropany tvrzením, že je jiný. Polepšený. Rozhodně ne ten, který znali před lety.
V řadě evropských zemí se to přání stalo otcem myšlenky. Dokonce se proměnilo v realitu. Syřané už nejsou uprchlíky, nepřísluší jim proto právo azylu. V zemi, odkud pocházejí, nejsou pronásledováni. Zatím. A dlužno dodat v posledních pár dnech.
Čtěte také
Otázkou je, zda zmíněné překotné kroky, sycené přehnaným optimismem, nesledují spíš snahu vzít vítr z plachet populistům. Ti přece staví svoji politiku na záporném vymezování se vůči čemukoli. Vůči uprchlíkům zejména. Jsou prvkem cizorodým, na dobrech Evropy cizopasícím a neslučitelným s evropskými hodnotami.
Optimisté jako by v konfrontaci s populisty hlásali: Hle, ustrašený voliči, i demokracie si dovede poradit s vlnami utečenců. Hbitá reakce v podobě zastavení azylových řízení je toho zřejmým dokladem.
Nejen česká misie, co v zemi měla najít bezpečná místa pro návrat uprchlíků, díky pádu Asada zastavená, ale i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan byl nějaký čas ve snaze zbavit se alespoň částečně třímilionové syrské diaspory, usídlené na území Turecka, přesvědčen, že Asad dovede pro návrat uprchlíků vytvořit bezpečné prostředí.
Kosa tady padla na kámen. Erdogan nepochodil. Pružně se přeorientoval. Rebelům zaplatil přijatelnou cenu v podobě výcviku a vyzbrojení islamistických jednotek. Dostalo se mu za to příslibu, jakmile Asad padne, nová vláda Turkům od Syřanů ulehčí.
Nadšení z optimismu zchlazuje hamburský týdeník Die Zeit. Na německém pracovním trhu chronicky chybí zhruba 400 tisíc pracovníků. List se ptá, to se chcete zbavit zhruba jednoho milionu Syřanů? Výrazně spoluvytvářejí naše národní bohatství. Bez nich ekonomika zchřadne.
Do Evropy vzkázal: Přivádíte na svět málo dětí, stárnete, a přitom si chcete udržet dosavadní životní úroveň. Bez přistěhovalců a ochoty zvykat si na jejich odlišné zvyky to jednoduše nepůjde, nemá-li hospodářství skončit jako to britské po brexitu. Na milion Poláků tehdy zem opustilo. Zhroutily se služby a nákladní doprava.
Máme proto všechny důvody vyčkat věcí příštích. Islamistům totiž často není ani rady, ani pomoci.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
