Katar, typická kosmopolitní země
Muslimští představitelé s přesvědčením tvrdí, že na počátku současných arabských revolucí stála kromě jiného televize Al-Džazíra. Arabské médium má svoje sídlo v emirátu Katar.
Historie poloostrovního státu byla donedávna méně důležitá. Islám se tu rozšířil už v 7. století, kdy pouští migrovaly divoké arabské kmeny a vytvářely mečem nové státy. Hlavní město oblasti bylo v 18. století přesunuto do Bahrajnu, což v poslední třetině 19. století přineslo válku. Tak vznikl samostatný Katar pod dohledem Britů, pro které už v té době byla oblast Perského zálivu hodně strategická. Roku 1916 se stal emirát protektorátem a Britové migrovali hlavně do Dauhá. Nezávislost nastala 1. září 1971, protože drobný stát odmítl být součástí Spojených arabských emirátů nebo Saúdské Arábie.
Osud země totiž roku 1939 změnil objev ropy, což donutilo britské migranty k pevnému usazení. Do té doby chudá země živící se rybolovem a lovem perel dostala nový impulz k rozvoji, který přinesl přímo ekonomickou revoluci. Země tak dnes má opravdu vysokou životní úroveň, která je srovnatelná s Evropou. Přitom se jedná o monarchii pod nadvládou rodu as-Sání, který vládne z našeho pohledu téměř absolutisticky. V Kataru neexistují politické strany ani parlament, jen Poradní shromáždění panovníka. Převládá islámské právo šaría a konzervatismus a ženy chodí stále zahalené.
Volnost je paradoxně spojená jen se svobodným projevem sdělovacích prostředků. Al-Džazíra může do světa hlásat cokoliv, o domácích problémech však raději pomlčí. Základem jejího redaktorského týmu se stali bývalí redaktoři arabskojazyčného vysílání BBC, kteří sem vlastně imigrovali za prací. Od roku 2006 se odtud vysílá i v angličtině, což pomáhá pochopení muslimského světa, díky arabštině zase získávají informace stovky milionů muslimů po celém světě. Prostor se tu však dává i nahrávkám teroristů, což je pro Západ problém.
Většina Katařanů jsou muslimové. Etničtí Arabové tvoří přitom jen dvě pětiny obyvatel, katarských občanů je z nich navíc pouze necelá polovina. Jde o potomky lovců, rybářů a beduínských nomádů. Zbytek jsou příchozí z ostatních arabských států, kteří se přistěhovali kvůli práci spojené většinou s ropným průmyslem. Díky němu jsou v zemi často migranti z dalších muslimských zemí. Pětina z nich pochází z Pákistánu, stejný je počet Indů, desetina dalších přistěhovalců se sem dostala z Íránu, souseda přes moře.
Katar je tedy kosmopolitní zemí, která je velmi ovlivněna migrací lidí ze široké oblasti Asie. Většina obyvatel rozumí anglicky, i když úředním jazykem je arabština. Díky bohatství sem panovník láká i poměrně bizarní imigraci, která má reprezentovat stát hlavně ve sportu. Proto zde působili a působí noví občané, např. atleti přistěhovalí z afrických zemí Keni a Maroka. Žijí zde i vzpěrači z Bulharska, působili zde však i čeští a slovenští trenéři nebo lékařský personál, který je celkově také dost mezinárodní. Cizinci se starají i o vzdělání, v posledních letech stát zřídil pobočky řady amerických vysokých škol, kde studují mladí Arabové i Američané.
I to způsobuje silnou migraci a mezinárodní ruch, který by se však bez ropy a zkapalnělého zemního plynu stal nemožným. Těžené látky se zde zpracovávají a vyvážejí do celého světa, místní zásoby znamenají dvacetinu světových zásob. To umožňuje vyšší standard života: školní vzdělání a zdravotní péče jsou pro Katařany bezplatné. Západní myšlenky a demokracie zde přitom nemají pevný přístav, i když se dá tvrdit, že al-Džazíra liberální pohled na svět hlásá celému muslimskému bloku. Je to dáno spokojeností místních obyvatel se státním zřízením a bohatstvím, nebo ovzduším pouště? Jisté je, že už pouze svým počtem by migranti mohli jednou ovlivnit politické dění víc než dnes.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
