Katalánci regionální i světoví

Málokdo ale ví, že katalánsky se hovoří na celém východním pobřeží Španělska a dokonce i na Baleárských ostrovech, z nichž největší je Mallorca. Katalánský národ je dost hrdý na svou zemi, jazyk a vlastní kulturu, která je tolik blízká Francii. Nepovažují se tedy příliš za Španěly, ale za Katalánce, vždyť podle nich jsou "civilizovanější" a "světovější". Název Katalánsko se začal používat v 11. století a původně znamenal "Země hradů" (tierra de castillos). Území především na pobřeží Středozemního moře, oddělené od vnitrozemí horami se poměrně brzy zbavovalo muslimské nadvlády při reconquistě. Stalo se součástí mocného Aragonského království, které se sňatkem Izabely Kastilské a Ferdinanda Katolického spolu s Kastilským královstvím ustavilo Španělskem. Královský pár kromě jiného nechal plout do předpokládané Indie Kryštofa Kolumba, který podle posledních výzkumů byl nejspíš pokřtěným Židem z Mallorky; před svou cestou se údajně účastnil katalánského povstání jako Joan Colom. Je zajímavým paradoxem, že oproti jiným Španělům se jen málo Katalánců rozhodlo pro emigraci do zámoří.

Katalánci už v té době totiž docela nezávisle křižovali Středomořím a prováděli obchod podle svých pravidel, vždyť už v té době byla Barcelona obrovským přístavem. Dokonce i v dnešní Belgii díky aktivitě obchodníků existovaly místní katalánské čtvrti. Nejvíce vojáků, kteří bojovali za katolické mocnosti v jižní Itálii a u řeckého pobřeží proti muslimům, pocházelo právě z Katalánska (až dodnes se například běžně katalánsky hovoří v městě Alghero na Sardinii). Když Španělské království během staletí z kdysi prvotřídní mocnosti přecházelo do úpadku, díky vhodné poloze byli právě Katalánci první v této zemi, kdo se zasadil o průmyslovou revoluci, spojenou hlavně s textilním a strojírenským průmyslem. Z Barcelony se stalo velkoměsto, které bylo díky nárůstu počtu obyvatel otevřené myšlenkám socialismu. Během občanské války mezi roky 1936 až 1939 bylo baštou anarchistů. I proto byla za fašistické vlády caudilla Franka katalánština přísně zakázána.

Od roku 1978, kdy se stala katalánština oficiálním jazykem autonomie díky návratu svobody, jsou otevírací doby obchodů, úřední vyhlášky, zeměpisné údaje a místní označení většinou napsány v catala, románském jazyce podobném jihofrancouzské okcitánštině (jazykem se taky hovoří v Andoře). Katalánsko je nyní jedním ze 17 autonomních oblastí Španělska, od r. 1979 má (v roce 2006 znovu upravené) legislativní a výkonné pravomoce s vlastní katalánskou vládou. Z Katalánska pochází světoznámý surrealistický malíř Salvador Dalí, dadaistický malíř a sochař Joan Miró či španělský architekt Antoni Gaudí. Gaudího fenomenální stavba Sagrada Familia je jedním ze symbolů Barcelony a celého Katalánska, stejně jako jeho secesní domy poblíž parku Guell a třídy Las Ramblas. Známé poutní místo Montserrat, které se nachází jen pár kilometrů od Barcelony, láká poutníky z celého světa. Pro nás může být zajímavé, že zde překladatelka Monika Zgustová proslavila Bohumila Hrabala a jiné české klasiky. V roce 1992 ale nejvíce pomohly katalánské hrdosti a světovosti olympijské hry, které prosadil do Barcelony rodák Juan Antonio Samaranch. Od té doby už nové Katalánsko zná celý svět, i když s rozměry 32 114 km2 a sedmi milióny obyvatel zůstává stále jen regionem.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.