Kaspický tygr pořád existuje

18. leden 2009

Kaspický tygr podle výsledků genetické studie nikdy nebyl samostatným poddruhem tygra a stále ještě "žije ve svých nejbližších příbuzných".

Ještě předtím, než do zoologického systému vtrhla molekulární biologie a genetika, rozeznávali vědci osm poddruhů tygra (Panthera tigris). V roce 2004 poprvé provedli první analýzu tygří DNA a potvrdili existenci pěti žijících poddruhů. Ovšem tygr kaspický (Panthera tigris virgata), jehož poslední exemplář byl zastřelen v roce 1970 v Turecku, zůstával záhadou.

Kaspičtí tygři žili na území Afghánistánu, Íránu, Iráku, Pákistánu, Ruska a Turecka. Od ostatních tygřích poddruhů je oddělovala Tibetská plošina, což zahalovalo jejich původ. Záhadu nyní rozřešil tým amerických a britských odborníků, který shromáždil vzorky tkáně 20 ze 23 známých muzejních exemplářů kaspických tygrů. Jejich mitochondriální DNA vědci porovnali s jinými tygry a zjistili, že se od většiny z nich podstatně liší. Výjimkou byl pouze tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), kterého od kaspického tygra dělilo jediné "písmenko" genetického kódu.

Autoři studie, kterou se zabývá článek v PLoS Genetics z toho vyvozují, že tyto dva poddruhy jsou ve skutečnosti jen jedním. Populace ussurijských a kaspických tygrů se oddělila před pouhými 100 lety v důsledku intenzivního lovu. To mimo jiné znamená, že vyšlechtit kaspické tygry z jejich sibiřských příbuzných by neměl být velký problém.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.