Karel Srba - justiční omyl nebo zkorumpovaný zločinec?

Takže mu reálně hrozí, že za mřížemi stráví několik let. Tím spíš, že se obhajobě nedaří zpochybnit klíčovou svědkyni a zároveň spoluobviněnou Evu Tomšovicovou. Ta opakovaně vypověděla, že si zavraždění Slonkové objednal právě Srba. Nyní je na zvážení soudců, zda existuje dostatek důkazů pro toto tvrzení. Vzhledem k velmi podivné osobě údajného nájemného vraha se kolem tohoto případu vyskytují nejasnosti a ne všechny se podařilo během soudního líčení hodnověrně vysvětlit. Asi nejzajímavější na případu Srba jsou však jeho souvislosti a ty se zatím rozplývají v pozadí. Takže může skutečně vznikat dojem, že Srbovo přísné potrestání za objednávku zavraždění novinářky, by mělo odvést pozornost od jiných otazníků.

Řeč je především o podezření z korupce. Tomu se Srba vystavil tím, že nedokázal vysvětlit původ svého majetku. Příjmy, kterých mohl legální cestou dosáhnout, by těžko mohly stačit na financování rozsáhlé rekonstrukce statku ve Stochově,nebo k pořízení luxusního domu v Černém Volu u Prahy. O desítkách milionů korun, které se našly u Srby doma, ani nemluvě. Když se tyto Srbovy příjmy konfrontují s problematickými státními zakázkami, které ministerstvo zahraničí za dob jeho působnosti přidělilo, nelze se vyhnout podezření z korupce.

V této souvislosti je dobré připomenout také otevření zapomenutého trezoru bývalého ministra zahraničí Jana Kavana. V něm se našla rovněž zajímavá suma, kterou bývalý ministr nebyl také schopen uspokojivě vysvětlit. Proto by se kvůli procesu týkajícího se nájemné vraždy nemělo zapomínat na vyšetřování korupce na ministerstvu zahraničí. To zatím není dotaženo do konce a nemělo by vyšumět do ztracena. První vlaštovkou je obstavení Srbova majetku soudem. Druhou pak vyjádření policie v souvislosti s hospodařením Konferenčního centra ve Štiříně. Z něj byl s přičiněním Karla Srby odvolán ředitel Václav Hrubý. Po jeho odchodu se hospodaření propadlo do záporných čísel.

Podle policie existuje dostatek důkazů k zahájení stíhání pro podezření z porušování povinností při správě cizího majetku. Kauza Srba vyvolala rozruch také v řadách vojenských tajných služeb. Kvůli spojení s touto kausou byly odebrány bezpečnostní prověrky na stupeň přísně tajné hned pěti důstojníkům armádní rozvědky. Právě Srbovy kontakty s tajnými službami jsou zajímavou okolností, která doprovází kauzu Srba.

Zkrátka vše nasvědčuje tomu, že s osobou Karla Srby mohou být spojena různá pozoruhodná jména. Bude tedy zajímavé, zda se někdy Karel Srba rozhodne přerušit mlčení. Třeba o tom, jak fungovalo zadávání státních zakázek na ministerstvu zahraničí a proč nikomu nevadila jejich nevýhodnost pro stát, by určitě dokázal zasvěceně vyprávět. Rovněž by mohl zajímavě mluvit o tom, jakým způsobem byli vysazováni vojenští rozvědčíci do zahraničí. Možná, že definitivní verdikt soudu a výše Srbova rozsudku by jeho rozhodování mohli urychlit.