Karel Sedláček: Z amerického deníčku 16. část

Podél dálnic a turistických tras jsou zase umístěny pestré šňůry motelových řetězců. Najít ubytování není problém. Jde však o to, aby to bylo přenocování výhodné.

Dříve jsem se řídil reklamními časopisy se slevovými kupony do motelů v turisticky exponovaných místech, které byly zdarma k mání u benzinových čerpadel. Pamatuji taky doby, kdy se dalo o ceně smlouvat. Dnes je nejjednodušší si najít odpovídající hotýlek na internetu.

Za zmínku stojí, že v Americe se uvádí cena za pokoj a bývá uvedeno, zda je v něm jedna nebo dokonce dvě široké postele, takže se v pokoji vyspí pohodlně čtyřčlenná rodinka.

Čtěte také

Nejdražší je ubytování v centru velkoměst. A nejlacinější se mě zdá v Las Vegas. Sice i v tomto městě her a zábavy se dá bydlet v nejluxusnějším superhotelu za těžké peníze, ale i v pěkném hotelu se dá přenocovat levně.

Ve Vegas je to prý proto, že nejdůležitější je hosta přitáhnout a ubytovat. Potom se mu do cesty postaví pár automatů a on do nich hází mince, strká bankovky a dnes taky kreditní karty. A za chvíli může být na mizině.

Vyhrál jsem milion v Las Vegas|foto: Archiv Karla Sedláčka

Já jsem ovšem v Las Vegas vyhrál milion. Kdo má možnost si tento fejeton přečíst, na internetu vidí fotografický důkaz: na snímku jsem s pěknou hromádkou dolarů. To bylo tak. Před vchodem do kasina mi nabídla půvabná slečna zdarma poukázku v hodnotě 20 dolarů, kterou mám vložit do jednoho určitého automatu. Proč bych nezkusil štěstí, když to nic nestojí.

Prošel jsem obrovskou halou se stovkami hracích automatů až k tomu určenému. Hrací poukázku jsem vložil místo pravých dolarů do patřičného otvoru a stiskl správné tlačítko. V okénku se míchaly hrušky s jablky, ale kýžený výsledek se nedostavil. Mohl jsem pokus pětkrát opakovat, ale během několika minut jsem byl švorc. Ještě, že se jednalo o reklamní poukázku.

Teď autoři propagační akce zřejmě čekali, že sáhnu do kapsy a zahraji si za vlastní. To se ale přepočítali. Nebudu přece pokoušet štěstí za své. Jiná půvabná slečna, která je tam od toho, aby utěšovala vlídným slovem nešťastníky bez výhry mi nabídla cenu útěchy. Vyfotografovala mě s milionem dolarů! Abych měl radost a kamarádi vztek.

Čtěte také

Fotka je to povedená, dolary vypadají jako pravé. Ukazoval jsem ji svým známým a chlubil se, že jsem vyhrál milion. A víte, že se většina lidí nejprve zarazila, pak mi rozpačitě začali gratulovat a někteří projevili opatrný zájem, kam budu peníze investovat. Jen rodinný kruh hned pochopil, že se jedná o vtip.

V Las Vegas většinou chtějí zaplatit za nocleh hned při příjezdu. Asi mají zkušenost, že někdo druhý den ráno po prohrané noci neměl na zaplacení.

Logo|foto:Český rozhlas

Ale nejlepší situaci jsem zažil v New Orleansu. Bydleli jsme ve Francouzské čtvrti, to je ta část města s podmanivou ozvěnou jazzu a jižanskou architekturou. Hotel z roku 1879 byl rekonstruován, ale zůstal stylový, a protože navozoval působivou atmosféru konce 19. století, nebyl také nejlevnější.

Na závěr pobytu jsem chtěl vyrovnat účet, ale slečně v recepci se prý „zasekl“ počítač. Chvíli jsme chápavě čekali, recepční ťukala do kláves stále razantněji, ale marně. Po čtvrt hodině jsem jí navrhl, aby nám poslala účet poštou. S úlevou souhlasila.

Čtěte také

S uspokojením jsme putovali dál a po 14 dnech jsme se vrátili do místa našeho přechodného amerického bydliště. V poštovní schránce nás čekal dopis z onoho hotelu v New Orleansu. A překvapení. Místo účtu vypadla z obálky úhledná vizitka se slovy: Litujeme, že jsme vám způsobili komplikace při odjezdu a jako omluvu přijměte naše rozhodnutí, že je váš účet vyrovnaný. Těšíme se na vaši další návštěvu.

Do toho hotelu jsme se ještě dvakrát vrátili. Ale počítač jim už vždycky fungoval.

Ať máte v příštím týdnu kam hlavu složit vám přeje Karel Sedláček.