Karel IV. se považoval za bohem vyvoleného k vládě, tvrdí historik
Za měsíc bude mít český národ jednu z mála příležitostí prožít si vlasteneckou hrdost okořeněnou špetkou posvátné bázně. Bude se vzpomínat na dobu, kdy byly české země na vrcholu slávy, kdy v nich vládl Karel IV., první český král, který se stal také císařem Svaté říše římské. Letošní 700. narozeniny tohoto vladaře dávají i kritický prostor na zhodnocení jeho osobnosti.
„Karel IV. civilizoval českou zemi a dal rozvrácenému království pevný řád,“ uvedl v pořadu Pro a proti katolický historik Radomír Malý.
Zhumanizoval českou zemi, odstranil boží soudy neboli ordálie, zrušil kruté tresty jako utíkání končetin vylupování očí a podobně, dodal znalec.
„Vše postavil na ideji svatováclavské a cyrilometodějské, a na těchto principech se pokusil vybudovat český stát s pevnou ideovou základnou,“ připomněl historik.
Náboženské směřování Karla IV. byl jasné. „Byl pevně zakotven v tehdejším středověkém katolicismu, byl panovníkem velmi vzdělaným, a to i teologicky.“
„Snažil se realizovat ideály svatého Augustina a svátého Tomáše Akvinského, i jeho způsob vlády je proto motivován katolickou naukou.“
Malý souhlasí, že určitou kontroverzi budí Karlova velká záliba v ostatcích svatých, „která je dezinterpretována jako nějaká podivná záliba.“
Malý: „Je vidět, že to byla snaha vnitřně se zapojit do tehdejšího katolického pojímání univerzality, jejímž principem byl kult mučedníků a světců... Obchodování s ostatky byla tenkrát v církvi běžná věc. I Karel IV., jestliže chtěl ostatky shromažďovat, musel je často kupovat a vstupovat do obchodního jednání.“
Historik z Centra medievalistických studií Martin Nodl vidí stinných stránek osobních i vlády Karla IV. několik.
Nodl: „Velmi často si Karel IV. úplně vynucoval vydání ostatků v jednotlivých klášterech, kdy nebyli nadšeni z jeho příjezdu do kláštera, protože si obvykle velmi přesně konkrétní ostatky vyžádal, a bylo málo institucí, které by mu odmítly ostatky vydat.“
„Systematická snaha o vymýcení jakékoli hereze, velmi pragmatický přístup vůči židovskému obyvatelstvu, netolerantní postoje vůči sexuální jinakosti, jak ukazují jím vedené procesy proti homosexuálům v severní Itálii.“
Karel byl dítětem své doby a zásadně oproti jiným panovníkům nábožensky nevybočoval. „Odlišoval se ale tím, že sám sebe považoval za osobu, který je předurčena k vládě, a je bohem vyvolena,“ upozornil historik.
Císařův vztah k ostatkům považuje především za způsob, jak utvrdit svou mocenskou roli. „Ostatky byly prostě jednou z cest, jak osobní lesk a slávu ještě víc posílit.“
„Podle mě mu primárně šlo o to soustředit kolem sebe v říšském pokladu co nejvíce předmětů spojených především s Kristovým životem, a tím jakoby zvednout aureolu své vlastní osoby jako římského císaře,“ odhadl Karlovy záměry Martin Nodl.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
