Karel Hvížďala: V Londýně je všechno možné, říká Eva Jiřičná

20. září 2018

„Všechno je zde možné, nejsou tu hranice, které by omezovaly váš tvůrčí rozlet, můžete jednoduše objevovat a pohybovat se mezi různými odvětvími tvorby a kulturami.“

To řekla tento týden Eva Jiřičná na Londýnském festivalu designu, kde obdržela - pár měsíců před svými 80. narozeninami - medaili za celoživotní dílo. Cena se uděluje osobnostem, které svým dílem významně a zásadně obohatily design, což se paní Jiřičné, které tam říkají Džirikna nebo Íva, jak čtou její křestní jméno Eva, povedlo.

Zanechala zásadní stopu. Zlínská rodačka, architektka Eva Jiřičná, dostala prestižní britské ocenění za design

Eva Jiřičná

Prestižní festivalové ocenění získávají osobnosti, které během své kariéry zanechaly "významnou a zásadní" stopu v oboru designu.

V Londýně žije od roku 1968 a od 90. let má svou kancelář i v Praze. Před jedenácti lety toto ocenění dostala její zemřelá kamarádka Zaha Haddidová, která krátce před smrtí navrhla revitalizaci okolí Masarykova nádraží a Florence.

Eva Jiřičná, jako většina architektů v exilu, začínala u velkých firem, podílela se například na přestavbě přístavu v Brightonu a teprve asi po deseti letech se pustila do samostatné práce. Může za to, jak to v životě bývá často, náhoda: dostala za úkol přestavět pro jednoho Maročana jménem Joseph byt a záhy taky jeho první malý obchod.

Moje ego nepotřebuje stavět mrakodrapy

A právě při otevření tohoto obchůdku potkala šéfredaktora Design magazínu, který dal její přestavbu bytu vyfotografovat a snímky publikoval stejně jako interiéry obchodu. A protože majitel původního bytu se rozešel se svou ženou, dostala paní Jiřičná za úkol zařídit mu další byt. Vlastně nešlo o byt: byl to jeden pokoj v podkroví a kuchyň, z kterého udělala jeden prostor s nikou na spaní a koupelnou.

Mám problém poslouchat Babiše, stejně tak fůru britských politiků, říká Eva Jiřičná

Eva Jiřičná

„Když mě slyšíte na telefonu v Anglii, říkám Íva Džirikna. Tak Angličané mé jméno totiž vyslovují. Napřed jsem to zkoušela s Jiřičnou, ale nikam to nevedlo. Tak jsem to po čase vzdala. Musela jsem se tomu trochu přizpůsobit a zvyknout si. Jsem tedy zvyklá na Evu Jiřičnou i na Ívu Džiriknou,“ směje se architektka a designérka Eva Jiřičná, host Osobnosti Plus a Barbory Tachecí.

Do toho malého projektu dala veškerou energii a pustila si fantazii na špacír, jak to odkoukala od svého tehdejšího partnera Jana Kaplického a navrhla tam všechno, včetně speciálních peřin, které se jen zatahovaly zipem, aby se nemusela stlát postel. Navrhla i židle, ramínka do skříní, kliky, světla, podstavce pod sochy, rolety i koberec.

A ten interiér designérský časopis opět vyfotografoval a článek měl obrovský úspěch. Nakonec o něm psaly snad všechny architektonické časopisy v Anglii. Tehdy  dostala nálepku Eva Jiřičná: interiéry. A začala mít hodně práce, a to nejen pro Josepha, který otevíral jeden obchod za druhým, celkem asi 13.

Asi 90 prodejen navrhla pro firmu Joan and David, ale kromě jiných obchodů i třeba butik pro jednoho japonského návrháře, kde musela řešit své první schody. Později je snad jako první v Londýně začal stavět ze skla a oceli a dostala další nálepku: Eva Jiřičná: skleněné schody.

Karel Hvížďala

Když jsme spolu pracovali na knize Prostory a dialogy, řekla mi: „Najednou mě došlo, že požadavky na architekta, který dělá interiéry, jsou větší, soustředěnější a že každý prostor je hádanka, výzva. Pár let jsem z toho byla nadšená, protože jsem objevovala úplně jiný svět. Moje ego nepotřebuje ke svému štěstí stavět mrakodrapy. Já se stejně nadchnu řešením jedné nohy ke stolu.“

I když dodejme, že k velkým stavbám se nakonec taky dostala, dokonce i v České republice, kde navrhla Kongresové centrum ve Zlíně i Vzdělávací komplex univerzity Tomáše Bati, který se stal stavbou roku 2017.

Spustit audio