Karel Hvížďala: Tři výročí Milady Horákové

15. červenec 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Milada Horáková u soudu

O prázdninách před 76 lety byla poprvé zatčena gestapem a pak až do konce války vězněna česká politička a členka České strany národně sociální Dr. Milada Horáková.

Před 66 lety byla po zinscenovaném procesu, který řídili zkušení sovětští poradci Lichačov a Makarov, za „záškodnické spiknutí proti republice" v Praze na Pankráci popravena a před 25 lety tehdejší ministryně spravedlnosti Dr. Dagmar Burešová objevila její dopisy psané těsně před popravou ve dnech 24. až 27. června 1950. Její poslední slova zněla: "Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to..."

A protože Dr. Milada Horáková byla jediná žena, která byla v politických procesech v tehdejším Československu, i přes protesty osobností jako byl Albert Einstein či tajemník OSN Trygve Lie, popravena, vzpomínají na ni i v zahraničí: Například Die Zeit připomněl, že 27. červen byl vyhlášen jako Den památky obětí komunismu. Jiné noviny zase upozorňovaly na to, že tehdejší prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová byla po 57 letech odsouzena za spoluúčast na vraždě Dr. Milady Horákové k osmi letům vězení.


Poslední věty z jejího dopisu na rozloučenou znějí: „Jdu s hlavou vztyčenou - musí se umět i prohrávat. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše Milada."

U nás ovšem v padesátém roce v červnových dnech panovala velmi nenávistná atmosféra, kterou dokládají rezoluce z nejrůznějších institucí. Cituji: „My, pionýrky střední školy dívčí v Ústí nad Orlicí, mladé budovatelky naší lidově demokratické republiky, projevujeme uspokojení a souhlas nad vynesenými rozsudky, které mají zaslouženě potrestat zrádce a rozvratníky naší vlasti... Věříme, že spojenými silami se nám podaří odstranit z naší vlasti všechny zpátečnické živly..." Pod dopisem bylo 51 podpisů a takových rezolucí bylo odesláno 6 300, jak zdokumentoval historik Karel Kaplan.

Celkem soud před 66 lety vynesl čtyři rozsudky smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět dalších trestů. V následujících procesech, které měly potvrdit rozvětvenost „spiknutí", vynesl soud deset trestů smrti, osmačtyřicet doživotních trestů a další tresty vězení na celkem sedm tisíc osm set třicet let.

Odkaz Dr. Milady Horákové je právě v tyto dny velice aktuální a dal by se shrnout do jedné věty: Za demokracii se musí stále bojovat a hysterií zmanipulovaný dav se většinou mýlí, jak jsme mohli vidět i ve Velké Británii, kde se lidé ptali na to, o čem hlasovali až po referendu o vystoupení z EU.

Autor je komentátorem deníku Právo

Spustit audio