Karel Hvížďala: Svéhlavá mecenáška Meda Mládková

11. září 2018
Meda Mládková

„Cesta k vybudování Musea Kampa byla trnitá a stále ještě je. Závist, nenávist a korupce vládne v naší krásné zemi a já se asi nedožiji nějaké velké změny.“

Tuto větu najdeme skoro ve všech rozhovorech, které poskytla po roce 1989 mecenáška umění Meda Mládková. V neděli tato vitální dáma, která ještě před pár lety stále cestovala mezi Washingtonem, Prahou a letním sídlem v Karibiku, oslavila 99. narozeniny.

Meda Mládková: Kdyby mi bylo o 20 let míň, kandidovala bych na prezidentku

02274906.jpeg

Kdyby měla zvolit zlatý moment svého života, vybrala by hned dva. „Prvním z nich byl den, kdy jsem potkala Františka Kupku. Tím druhým okamžik, v němž jsem poznala svého příštího manžela,“ vzpomíná mecenáška umění a čerstvá držitelka francouzského Řádu za zásluhy Meda Mládková v rozhovoru s Václavem Žmolíkem. Ten jí své dotazy pokládal v sobotu po 10. hodině.

Celý život se řídila heslem: „Z ničeho, co dělám, nesmím slevovat. Jakmile začne člověk ustupovat, nic nedosáhne.“ Zvláště když jí i tehdejší ředitel Národní galerie Milan Knížák řekl, že si svou sbírku může naložit do amerického octa.

„Kdybych měla zvolit zlatý moment svého života, vybrala bych hned dva. Prvním z nich byl den, kdy jsem potkala Františka Kupku. Tím druhým okamžikem je moment, kdy jsem poznala svého příštího manžela ekonoma Mezinárodního měnového fondu Jana Viktora Mládka.

K prvnímu setkání, které výrazným způsobem ovlivnilo můj život, došlo vlastně náhodou. Potkala jsem se s francouzským antikvářem, který mi přinesl ukázat obraz, o němž prohlásil: Není moc dobrý, ale jeho autor jednou bude velice slavný. Tenkrát jsem žila v Paříži, Kupka taky a byl to právě on, kdo probudil můj vztah k umění.“

Vydrží-li kultura, přežije národ

Do té doby Meda Mládková vydávala časopis Současnost a knihy v první exilové edici Sokolova, které už po roce 1948 nemohly vycházet doma. Mezi její autory patřil Ferdinand Peroutka: vydala mu nejprve Projevy k domovu z roku 1951, pak Začátky česko-slovenského soužití, což byl výtah z Budování státu. Dále v této edici vyšly knihy Josefa Kodíčka, Julia Firta či Petera Demetze.

Známá mecenáška Meda Mládková získá nejvyšší francouzské ocenění

02540450.jpeg

Sběratelka umění Meda Mládková dostane Řád za zásluhy. Slavnostně jí ho dnes předá francouzský velvyslanec Pierre Lévy v v Buquoyském paláci.

Paní Mládková, rodným jménem Marie Sokolová, vyrůstala v zámeckém pivovaru Zákupech. Její otec tam pracoval jako sládek. Studovala na královéhradeckém klasickém gymnázium a chtěla studovat dál na obchodní akademii. 

Nakonec ale se přestěhovala do Prahy, kde absolvovala taneční školu a živila se od roku 1938 jako profesionální tanečnice: nejprve v Litvě a pak ve Vídni. Po válce studovala ve Švýcarsku a na Ženevské univerzitě ukončila studium analýzou Druhé internacionály. V roce 1955 se seznámila v Paříži s Janem Mládkem a studovala L'Ecole du Louvre při Sorboně. To byl i stejný rok, kdy se potkala s Františkem Kupkou.

A stejně cílevědomě jako bojovala mnohem později v Praze, když chtěla na Kampě založit museum, si právě tehdy umínila, že bude prosazovat dílo Františka Kupky, který zemřel v roce 1957. A to se jí podařilo: dnes patří ke klasikům abstraktní malby a paní Meda Mládková vlastní jeho největší sbírku na světě.

Karel Hvížďala

Výstavní kolekci budovala se svým mužem a kromě Františka Kupky začala sbírat i další umělce včetně Čechů žijících doma, které v době normalizace podporovala. Museum Kampa otevřela v roce 2001 v rekonstruovaných Sovových mlýnech. Mottem tohoto musea je heslo: Vydrží-li kultura, přežije národ. Budovy má Nadace Jana a Medy Mládkových pronajaté na 99 let.