Karel Hvížďala: Proč jsou soudy pomalé a budou ještě pomalejší
Prezident ve svém vánočním projevu kritizoval soudy kvůli tomu, že jsou pomalé.
Pokusil jsem se proto o malou sondu a hovořil s několika lidmi z justice. Všichni se shodli na tom, že podle případu Davida Ratha nelze posuzovat stav české justice, protože to byl zcela výjimečný případ.
Čtěte také
Třeba advokát Tomáš Sokol mi řekl: „Na pozadí případu Ratha připadnou desítky věcí skončených trestním příkazem nebo na prvním stupni, jelikož „zločinec“ je se svým osudem srozuměn.“ Navíc je zřejmé, že málokdo si může dovolit platit advokáty tak dlouho jako David Rath a využívat k protahování obstrukce, které mu náš trestní řád umožňuje.
Podle oficiálních statistik Evropské unie z roku 2018, z minulého roku ještě nebyly zveřejněny, se v rychlosti i důvěryhodnosti naše justice, jak mi sdělila Lenka Bradáčová, „pohybuje z osmadvaceti zemí v první polovině, trestní řízení u běžných případů trvá 250 dní a u nejzávažnějších případů roky.“
Bohužel některé kauzy se protahují také kvůli tomu, že se u našich soudů dává přednost formě před obsahem, soudci vracejí případy nalézacím soudům, protože je to pro ně jednodušší. To uznávají i soudci, kteří si nepřejí být jmenovaní.
Personální posílení soudů
Jako další příčinu odborníci uvádějí nedostatek respektu svědků k soudu: v Česku ještě z doby totality převládá institucionální nihilismus. Bohužel některé výroky současných soudů třeba v případě bývalého premiéra a Nagyové-Nečasové jen v očích veřejnosti tuto neblahou tradici potvrzují.
Čtěte také
Dokazuje to i nedávný případ, ve kterém byli předvoláni k soudu dva svědci: jeden z Německa a druhý z Čech. Němec přijel včas, přestože musel kvůli tomu urazit cestu dlouhou několik stovek kilometrů, Čech se třikrát nedostavil.
Na vině byl v tomto případě soudce, protože administrativně je pro něj jednodušší odeslat novou obsílku, než svědka, který se nedostavil, pokutovat, nebo ho dokonce nechat policejně předvést. Podobně je to s předběžnými opatřeními v trestním řízení, kvůli administrativní složitosti je skoro nikdo nepoužívá.
Martina Dufková, předsedkyně okresního soudu v Domažlicích, jejíž soud patří v republice mezi ty nejrychlejší, mně na otázku, co našemu soudnictví chybí, odpověděla: „Potřebujeme více opravdových osobností, které požívají obecnou autoritou ve společnosti, mají respekt a jsou vidět a slyšet. Palčivý problém, aby byl průchod práva byl plynulý, představuje z mého pohledu i zajištění kvalitní administrativy, která musí být alespoň normálně zaplacená.“
Na personálním posílení soudů se rovněž shodnou všichni, se kterými jsem o justici hovořil: kromě pomocného personálu chybí hlavně IT odborníci, a to jak u policie, na státním zastupitelství tak u soudů. A bez nich v době, kdy se většina důkazů nachází mezi miliony dat na serverech, se práce soudů v nejbližší budoucnosti určitě zpomalí. Za tento stav nemohou pracovníci justice, ale vláda, kterou naopak prezident ve svém projevu chválil.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
