Karel Hvížďala: Navrácení identity

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z výstavy Navracení identity

Tak se jmenuje výstava v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Tu připravilo Centrum pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí 2. světové války, které bylo založeno v roce 2001.

Antisemitismus v ČR, výstava Navracení identity a židovský hřbitov v Kosově Hoře

Židovský hřbitov v Hořicích

Otevíráme aktuální zprávou o antisemitismu, kterou vydala Federace židovských obcí v České republice. Zavedeme vás na výstavu Navracení identity, která představuje majetek devadesáti devíti obětí nacistického režimu. A v reportáži navštívíme židovský hřbitov v Kosově Hoře.

Pracovníkům této instituce pod vedením Heleny Krejčové se podařilo spojit vystavené předměty a umělecká díla, to znamená porcelán, nábytek či obrazy s tvářemi a tragickými příběhy původních majitelů, Židů: většina těchto lidí zahynula za německé okupace v koncentračních táborech.

Jde o 99 příběhů, kterým Němci sebrali všechen majetek. Místo jména jim dali pouze čísla a v nákladních vagónech, v nichž se normálně převážely předměty či dobytek, byli odvezeni do vyhlazovacích táborů. 

Zmíněná expozice představuje jen 300 exponátů z pěti tisíc předmětů, které se podařilo po 19 letech identifikovat. Práce spočívala v namáhavém hledání a spojování transportních a evidenčních čísel. Před transportem totiž každý deportovaný musel odevzdat soupis majetku a klíče od bytu.

80. výročí od zavedení norimberských zákonů

Výstava je přehledně a velice vkusně uspořádaná a vytknout se jí dá snad pouze to, že jednotlivé příběhy původních majitelů návštěvník najde pouze v obsáhlém víc než čtyřistastránkovém katalogu.

Důvod je zřejmý, protože teprve příběhy těch, co nestihli emigrovat, nám dokreslí, o jaké lidi naše země přišla a proč Stalin i po vysídlení Němců z pohraničí, kterým tam patřila spolu s některými Židy a šlechtici část průmyslu, to měl v poválečném Československu tak snadné.

Zlín a rodina Miesbachů. Přišla o majetek, zažila hrůzy odsunu a odnesla si doživotní zdravotní problémy

Baťův mrakodrap a pomník Janu Baťovi a Tomáši Baťovi

V době mezi Mnichovskou dohodou v září 1938 a obsazením českého území v březnu 1939 bylo ve Zlíně stejně jako v celém tehdejším Československu rušno.

Připomenu jen pár jmen: Reginu Adlerovou, publicistku a překladatelku. Její manžel byl pražský advokát, básník, dramatik a překladatel, člen PEN klubu. Alfreda Ecksteina, továrníka, který vlastnil pozemky, dům a dvě tovární haly v pražské Libni, v nichž zpracovával kůže a vyráběl rukavice.

Elly Grabovou, která patřila k velkoprůmyslové rodině, jejíž předci již od 18. století obchodovali s textilem. Její manžel, doktor filozofie, byl vynálezce voskového plátna. Tato rodina založila jeden z prvních důchodových fondů v monarchii. Františka Poláka, velkostatkáře ze Žďáru u Doupova.

Či Tini Popperovou, která jako jedna z mála přežila a byla osvobozena ve sběrném táboře v Terezíně. Její manžel byl ředitelem Kralupské rafinerie. V srpnu 1949 požádala paní Popperová Národní správu majetkových podstat o restituci svého majetku.

Karel Hvížďala

Ve skladech se jí podařilo dohledat: v Praze na Pelc-Tyrolce 47 předmětů, na hradě Bouzov 42, které však do podání restituční žádosti nemohla osobně identifikovat. Ve skladu v Praze na Strahově identifikovala 59 předmětů a to zdaleka nebylo všechno, jak se ukázalo po zevrubné práci zmíněného Centra.

Výstava, která byla uspořádána k 80. výročí od zavedení norimberských zákonů, byla otevřena v červnu a potrvá do 22. září 2019.

Autor je publicista