Karel Hvížďala: Má Česko skutečně důvody k optimismu?
Timothy Garton Ash, profesor z Oxfordu, který před třiceti lety s Václavem Havlem stál na Václavském náměstí, minulý týden na mezinárodní konferenci v Bratislavě Globsec prohlásil, že Česko má velmi silné důvody k optimismu.
Podobně o nás západní politici a politologové hovořili těsně po druhé světové válce: zařazovali nás mezi země, které ještě nepatřily pod přímý vliv Moskvy, a věřili, že máme velkou šanci zachovat si demokracii a nepodlehnout autoritářskému komunistickému systému, který si dělal nárok na všechna území, která osvobodila Rudá armáda.
Karel Hvížďala: Co vyvolává demonstrace
Nejstručnější odpověď zní: absence přímé komunikace s občany i s parlamentem.
Tato iluze padla poté, co Spojené státy vyhlásily 5. června 1947 Marshallův plán na pomoc válkou poškozeným zemím, když jsme se nedokázali vzepřít Sovětskému svazu a pomoc jsme odmítli. Rakousko díky lidoveckému kancléři Leopoldu Figlovi pomoc přijalo a dostalo se z područí Moskvy: obdrželo 13 miliard dolarů.
Historik Ash se domnívá, že Maďarsko je již ztraceno, liberální demokracii opustilo, Polsko čeká krátkodobě složitá doba, ale střednědobě ho vidí optimisticky a Česko má podle něj velmi silné důvody k optimismu.
Víc tuto tezi v Deníku N nezdůvodňuje. Jen obecně konstatuje, že liberalismus ve střední Evropě byl zredukován pouze na ekonomický směr, což na počátku bylo nutné, ale po 15 a 20 letech jsme měli přidat k našemu směřování i politický, sociální a kulturní rozměr.
Lid nechce čekat do voleb
Budeme-li ale spekulovat, tak Ashův optimismus vůči Česku vyplývat zřejmě ze tří skutečností: hnutí ANO u nás nikdy nemůže získat ve volbách nadpoloviční většinu, naopak preference hnutí budou spíše dále klesat.
Jiří Pehe: K čemu je Milion chvilek pro demokracii
Kritici demonstrací organizovaných iniciativou Milion chvilek pro demokracii nabízejí celou škálu argumentů, proč demonstrace údajně nedávají smysl.
Zadruhé od začátku příštího roku musí i u nás platit jeden z nejzásadnějších protikorupčních zákonů, podle kterého vznikne veřejný registr konečných vlastníků firem. Zveřejněny budou i firmy, které jsou ukryté v daňových rájích a svěřenských fondech, jejichž majetek nemá oficiálního vlastníka.
Jinými slovy se bude hledat a zveřejňovat konečný uživatel výhod, jako se tomu stalo už i na Slovensku v případě Andreje Babiše, kvůli čemuž byly zastaveny Agrofertu dotace. Zveřejněny totiž budou i tak zvané mapy vztahů. A evidentně nejde jen o jednu osobu, podle studie Datlabu Česko je v Evropské unii na čtvrtém místě coby země, jejíž příjmy končí v daňových rájích.
Samozřejmě, že vzhledem k tomu, že tento zákon bude zřejmě ještě připravovat vláda Andreje Babiše, lze předpokládat, že se pokusí pravidla nastavit tak, aby nebyla moc přísná či jednoznačná, ale i v tomto případě výsledek bude zase záležet pouze na nás, tedy na občanech, protože dle Ústavy České republiky, jak stojí v článku 2, lid je zdrojem veškeré státní moci.
Proto, když Sněmovna i vláda selhává a demokratický režim je ohrožen, lid požaduje rychlejší změny a nechce čekat do voleb.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.