Karel Hvížďala: Co je Alternativa pro Německo

17. březen 2016

Jak známo Křesťanskodemokratická unie CDU Angely Merkelové v nedělních německých zemských volbách oslabila ve všech třech spolkových zemích. Sice vyhrála v Sasku-Anhaltsku, ale jako druhá skončila v Bádensku-Württenbersku i v Porýní-Falcku.

Tam výrazný úspěch zaznamenala pravicově populistická, protiemigrantská Alternative für Deutschland, Alternativa pro Německo. Název této strany i její zkratka AfD se skloňuje ve všech médiích.

Připomeňme si jak vznikla: AfD se transformovala na počátku roku 2013 z občanské iniciativy Volební alternativa 2013 a rovněž v tomto roce se poprvé účastnila spolkových voleb.

V roce 2014 získala již křesla v Evropském parlamentu a dostala se i do zemských parlamentů v zemích bývalé NDR: konkrétně v Braniborsku, Sasku a Durynsku a v roce 2015 ještě vstoupila do parlamentů v Hamburku a Brémách.

Čtěte také

Strana vznikla z protestního hnutí proti euru. Po zmíněných úspěších ale obraz této strany zaznamenal dočasně trhliny: Mluvčími do července roku 2015 byli profesor ekonomie Bernard Lucke, který je považován za zakladatele, Frauke Petryová a Konrad Adam.

Po měsících dohadování bylo zvoleno dvojhlavé vedení, v němž je již zmíněná paní Petryová a Jörg Meuthen. O této změně se hovoří jako o vítězství nacionálních konzervativců.

Logo

Poté se od AfD odštěpila skupina kolem Berndta Luckeho, založila svou stranu, která je považována za hospodářsko-liberální a nese název Alianz für Forschritt und Aufbruch, Aliance pro pokrok a obnovu.

V posledních dnech na sebe upozornila hlavně jednačtyřicetiletá Frauke Petryová, promovaná chemička a podnikatelka, která ovšem svou firmu přivedla kvůli předlužení do insolvence a musela ji prodat. Původně byla vdaná za evangelického faráře, s kterým má čtyři děti. Dnes se věnuje výhradně politice. Politologové ji považují za protagonistku nacionálně-konzervativního křídla AfD.

Čtěte také

V Thüringen Allgemeine Zeitung, kterému poskytla v roce 2014 rozhovor, požadovala umenšení moci Evropské unie a stěžovala si na poškozování demokracie v Evropě.

Velice jasně se rovněž vyjádřila k migrantům: Pro ty skutečně pronásledované požadovala azyl a právo na práci a naopak pro většinu, která podle ní představuje hospodářské emigranty, řádnou zákonnou regulaci, která by odpovídala reálným potřebám Německa, přičemž přednost mají mít vždy němečtí pracovníci.

Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo AfD (Alternative füer Deutschland)

V rozhovoru pro Mannheimer Morgen v lednu letošního roku ještě přitvrdila. Prohlásila, že pohraniční policie musí zabránit vstupu ilegálních běženců do země a v nutných případech musí mít právo použít i střelnou zbraň.

Policejní odbory se proti takovému postoji, který vychází z její interpretace zákona, postavili. V posledních všeobecných volbách získala tato strana 4,7 procenta a do Bundestagu se nedostala. Příští celoněmecké volby se uskuteční v roce 2017.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

Spustit audio